Nemoci jménem Perfekcionitida a Individualitida

Je teprve 9:54, a už mám dneska na kontě dvě objednávky. Jó, takhle jsem si to přesně představovala… Ale trvalo celé dva roky, než to opravdu začalo naplno fungovat.

Počkat. Je to možný, že už je to dva roky? Dva dlouhý roky od okamžiku, kdy jsem prodala svůj první e-book a radovala se z toho jak z první koloběžky?

Od té doby už jsou těch e-booků prodané stovky a hádám, že brzy přibude na konci další nula.

Ale aby to začalo takhle hezky „samo“ fungovat, musela jsem se nejdřív vyléčit ze dvou doslova likvidačních chorob – perfekcionitidy a individualitidy.

Nemoc jménem Perfekcionitida

Nedokázala jsem si představit, že vypustím do světa něco, co nebude naprosto dokonalé. Nemůžu si přece dovolit chtít peníze (nebo třeba jen e-mailovou adresu) za něco, co není v mých očích dotažené do poslední miniaturní tečky.

Nemůžu přece ukázat světu web, který nebude promakaný po všech stránkách. Vždyť nemám logo ani slogan, grafika si zatím nemůžu dovolit…

Tak z tohohle mě naštěstí vyléčil už samotný kurz Podnikání z pláže. Velmi rychle jsem pochopila, že jestli chci uspět, musím začít jednat. Kdybych čekala, až to všechno bude superdokonalé, až si budu moct dovolit grafika a korektora a byznys kouče…. To bych se učekala k smrti.

Asi takhle nějak to tenkrát vypadalo.

Takže web plaval do světa ještě v noční košili, u e-booků jsem se spolehla na vlastní primitivní estetický cit a solidní jazykové kvality, a zkrátka jsem to vrhla mezi lidi tak, jak to bylo. A víte co?

Vůbec nic se nestalo.

Teda stalo. Lidi byli nadšení.  Z případných konstruktivně kritických připomínek jsem si brala ponaučení a ladila jsem za pochodu. A pořád ladím. A došlo mi, že to nikdy nebude jinak. Že to nikdy nebude dokonalé. Že to bude nejlepší, jak v danou chvíli umím, ale ne lepší. A je to tak úplně v pořádku. Úleva jako blázen.

Hned potom se ale dostavila choroba snad ještě zákeřnější – individualitida.

Všechno zvládnu sama

Taky to tak máte? Komunikace s klienty, psaní článků, úprava webu, grafika e-booků, natáčení videí, byznys strategie, účetnictví… Všechno přece zvládnete sami, nejste žádný vořezávátka, no ne?

No, ne. Protože čím víc to podnikání člověku frčí, tím víc se musí zaměřovat nejen na samotné vydělávání peněz (ani ty e-booky se totiž  neprodávají tak docela samy, že…), ale taky na všechnu administrativu, marketing, design atakdále, atakdále… Do toho denně řešit desítky e-mailů a nabídek spolupráce.

Vy už byste se sice potřebovali minimálně rozčtvrtit, večer padáte na hubu a volný víkend jste neměli už asi tak půl roku, ale hlavně že to „zvládáte“ všechno sami.

Typické příznaky téhle choroby:

  • Nemám na to peníze.
  • Nemám čas hledat lidi.
  • Nemám čas zaučovat lidi.
  • Stejně to nikdo neudělá tak dobře jako já (a hele, zase ta perfekcionitida!).
  • Potřebuju to mít všechno pod kontrolou.

Léčba šokem

Můj prášek proti individualitidě se jmenuje JEDNA VĚC. Vydržte, hned vám to vysvětlím. :-) Vymysleli jsme totiž s mým kamarádem a bezva parťákem, marketingovým šílencem Dušanem Součkem takovou srandovní hračičku zdarma. Můžete se na to rovnou mrknout na webu www.jednavec.cz.

Věděli jsme, že to bude fajn a že se to lidem bude líbit. Ale tahle JEDNA VĚC doslova posadila lidi na zadek a nás na horskou dráhu událostí.

Vycítili jsme, že JEDNA VĚC je jenom začátek a vymysleli jsme k tomu spoustu dalších srandiček, ale i hromadu hodnotného obsahu pro všechny, kdo podnikají a hledají fungující způsob, jak znásobit prodeje.

 

Jen tak pro zajímavost – tady jsou některé typické reakce lidí, kteří už v té JEDNÉ VĚCI jedou s námi:

„Tak tohle si snad musi stahnout kazdej! Jsem zvedava, i kdyz to zni jako pekny scifi:)“
– Petra

„Lucie, ty jsi megaborec!!! :-D :-D :-D Nešlo nevyplnit. :-D“
M.

„Tak teď jsem si fakt sedla na prdel (věřím, že mi ten výraz prominete). Jednou věcí jste mě vážně dostali. Ten text i grafická podoba jsou perfektní a ta chvíle napětí, to se vám moc povedlo. Něco podobného, co by natolik strhlo moji pozornost, jsem snad ještě ani neviděla. Za originalitu máte ode mě plný počet bodů…“
Lenka K.

A právě tahle JEDNA VĚC nasadila mojí individualitidě ty nejvostřejší antibiotika. Aniž bych o tom musela nějak moc přemýšlet, bylo najednou potřeba:

  • Najít si účetní, abych se z těch daňových přiznání letos nezbláznila. (Sorry jako…)
  • Svěřit grafiku do rukou odbornice, protože jinak by to nemělo ten správnej efekt. ;)
  • Využít profíka kameramana, protože kdo by se s tím potom stříhal a lepil…
  • Nechat si udělat pořádné logo, protože projekt si to žádá.
  • Zaměstnat pomocnou ruku do copywritingu, protože někdo ty texty prostě psát musí.
  • Přenechat správu facebookové reklamy někomu, kdo tomu fakt rozumí, protože nemůžu mít prostě buňky na všechno.

No ale hlavně celá ta JEDNA VĚC tak báječně funguje díky spolupráci dvou lidí, kteří se fantasticky doplňují.

Prostě najednou se to všechno rozběhlo úplně samo od sebe, ani jsem se nestihla začít divit. A bude hůř. Totiž líp. :-) Protože cítím, že díky spolupráci jsem se posunula na novou úroveň podnikání (nejen z pláže :-)). Uvolnily se mi ruce od věcí, které mi nejdou nebo by mi zabíraly nesmyslnou hromadu času. Mám víc času a energie realizovat nové nápady, makat na tom, v čem mám největší flow, a užívat si, jak to všechno pěkně frčí.

Teprve teď, po dvou letech, cítím, že jsem si našla to svoje správné místo, kde je mi dobře a kde se mi opravdu daří.

Ale proč vám to tady vůbec všechno píšu?

Abych vám řekla, co jsem za ty dva roky zjistila:

1. Že věci se nezačnou dít samy a hned.

Chce to čas a vývoj. Někdo je majitelem rychločlunu a stačí mu dva měsíce, někdo si tam v klídku dokormidluje na nafukovací kánoi za pár let. Nenechte se odradit. I nafukovačka je ok a má svoje výhody. :-)

2. Že fakt nemůžete všechno umět a zvládat sami.

Tak si to konečně přiznejte. Pro začátek můžete začít delegovat některé činnosti třeba výměnou za služby, pokud vám vaše cash flow nedovoluje větší finanční investice. Všechno má nějaké řešení. Znáte to, kdo chce, hledá způsoby…

3. Že podnikání je hra.

Přistupujte k němu zodpovědně, ale neberte to všechno tak strašně vážně. Podnikání je jako taková táborová bojovka. Trochu adrenalin, ale hlavně radost a zábava. Mrkněte třeba na tu naši JEDNU VĚC a inspirujte se, jak se i tak smrtelně vážná věc, jako je podnikání, dá dělat s humorem a s lehkostí. :-)


Lucie Koubek
Lucie Koubek
www.luciekoubek.cz

Textem posedlá copywriterka, písmenková závislačka s vášní pro online marketing. Autorka e-booku Manuál úspěšného blogera a spoluautorka projektu Jedna věc.

Učím texty mluvit jazykem internetu tak, aby zaujaly a proměňovaly své čtenáře v platící klienty.


Podnikání z pláže
Tento blog je místo, kde si můžete kromě článků autorky projektu Podnikání z pláže Stáni Mrázkové číst i příběhy a články účasníků online kurzu Podnikání z pláže, jako je tento. Najdete tady náměty k zasnění, porci inspirace i nakopnutí do toho, abyste se také vydávali za svými sny a žili příběh, který chcete vyprávět. Máte chuť na ještě větší nálož inspirace? Přečtěte si knihu Podnikání z pláže, kterou už četlo více než 10 700 čtenářů. Více o knize tady >>
Komentáře