Martina Mikolášová – Podnikání na mateřské jako zdroj síly

Mám dvě děti. Mám skvělého manžela. Mám vlastní dům v nádherné přírodě. Mám spoustu času.

A přesto nejsem šťastná? Proč?

Něco mi chybí

Možná bych měla víc meditovat. Možná bych se měla víc ponořit do péče o domácnost a děti. Možná bych měla víc chodit na procházky?

Nepomáhá to. Stále mi něco chybí. Dostávám nekontrolovatelné záchvaty hněvu a frustrace. Jsem smutná a bez energie. Proč?

O náročných obdobích mateřství se můžete více dozvědět zde, nebo si můžete přečíst můj příběh.

Co se mi snaží můj hněv říct?

Chtěla bych víc. Chtěla bych víc, než se jen starat o děti. Chtěla bych dělat i něco jiného. Ale co?

„Děti touží po aktivní mámě, která si plní své sny.“

Tak zněl citát z jedné knihy, který mi často zněl v hlavě. Chtěla jsem být aktivní, ale jak to mohu udělat? Do školy se teď vrátit nemohu. Do práce jít také nechci. Co je tedy tou aktivitou? Co je mým posláním? Jak mohu být aktivní?

Dozvídám o knize „Umělcova cesta“. Nechci být umělcem, určitě to není kniha pro mě. Jenže pak ji v antikvariátu vidím znovu. Leží na hromadě jiných knih, hned nahoře. Nu což, zkusit to přeci můžu, ne?

Učím se žít svůj potenciál

Beru život do svých rukou a zahajuji dvanácti-týdenní, časově náročný, sebe-kurz dle instrukcí knihy. Odblokovávám svou kreativitu a zjišťuji, že každý z nás je umělcem. Každý z nás potřebuje být umělcem. Chceme být kreativní a chceme tvořit, ale často nám brání strach, nebo staré neužitečné představy o umění a nás samých.

Během kreativního sebekurzu mi do mailové schránky přistává nabídka k zakoupení knihy od Stáni Mrázkové – Podnikání z pláže. Nadchne mě to. Stáňa mě nadchne tím, že našla nejenom odvahu jít se svým dílem na trh, ale že měla tu „drzost“ živit se tím, co ji baví.

Jaké jsou mé sny? Co bych chtěla dělat já?

Je možné dělat to, co nás baví?

Od Davida Kirše se v jednom videu dozvídám, že je to nejenom možné, ale dokonce i nutné! Je to pro mě zpráva takového rozsahu, že se najednou cítím, jako bych byla doma.

Je to ono, cítím to vzrušení, cítím pocit naplnění a začínám pracovat na své vizi a na svých snech. Trávím více času tříděním si myšlenek, vykopáváním starých snů a vymýšlením a hledáním toho, co by mě bavilo a naplňovalo.

Co chci dělat? Co mě baví? Co mě naplňuje?

Mým tajným snem je být spisovatelkou. Chci napsat knihu, ale o čem? Ptám se svých přátel, o čem si myslí, že bych měla psát. Sama to tuším, ale moje vize je příliš široká.

„Napiš o tom, jaký máš vztah k dětem. Napiš o tom, jak prožíváš mateřství. Celá vždy hoříš, když nám o tom vyprávíš.“

Zamyšlím se a ptám se sama sebe, jestli je to opravdu to, o čem chci psát. Mohu o tom dokonce psát? Vím dost na to, abych mohla předat své zkušenosti a vědomosti?

Naplňuje mě veliká touha a zároveň klid. Všímám si toho, že mé emoce se zklidňují a hněv odchází, nevím kam. Dokonce se stává zázrak.

Mám více energie a radosti k tomu, abych se starala o děti a domácnost radostně.

Je to jako mávnutím kouzelného proutku

Poslední střípek zapadá na své místo a já se poprvé za dva roky cítím naplnění a štěstí.

Tím posledním střípkem, který jsem potřebovala k radostnému prožívání mateřství, byla seberealizace.  Stávám se šťastnou mámou.

Je snad tohle mým poselstvím? Mám ukázat ženám-matkám, jak prožívat radostné mateřství? Mám se podělit o své zkušenosti a vědomosti, které jsem sbírala a uváděla v praxi, protože mým cílem posledních let bylo si mateřství užít?

Události nabírají na obrátkách. Přichází nabídka přihlásit se do kurzu Podnikání z pláže od Stáni Mrázkové, která si pomalu ale jistě získává mou důvěru.

Žádala jsem o znamení v meditacích, horečně o tom přemýšlela a obracela pro a proti ze všech stran. Měla jsem strach a pochyby. Musela jsem si položit otázku:

„Opravdu to myslíš vážně? Opravdu chceš být plně zodpovědná za svůj život? Opravdu chceš světu ukázat své myšlenky? Sebe samu?“

Ano, chci…

A tak jsem překonala strach a přihlásila se. Už jsem věděla, co chci. Věděla jsem, jaké je mé téma, ale chyběly mi nástroje a vedení, jak vše uvést do reality. A to mi Stáňa poskytla. Krok za krokem mi pomohla nejenom překonávat pochyby a strachy, ale prakticky mě uvedla do možností, jak dát světu vědět o sobě, o svých dílech, o svém projektu…

A od té doby podnikám

Založila jsem projekt „Šťastná máma“. A věnuji se mu tak, aby mě stále bavil.

Starám se o své děti a neustále se učím nové a nové věci o sobě, o dětech, o vedení projektů, o tom, jak je pro mámu důležité mít i vnější zdroj, kde může načerpat síly.

Zjistila jsem, že i bytí mámou je jen další rolí v našem životě. Ano, je to role velká, náročná, hluboká a vysoce transformující, ale stále je to role.

Jenže někdy potřebuji čas, kdy nejsem mámou, kdy nejsem manželkou, kamarádkou, dokonce ani podnikatelkou.

Potřebuji čas, kdy jsem jen Martinou, kdy jsem sama sebou

A kdy to je? Jsou to okamžiky, kdy píšu. Jsou to okamžiky, kdy předávám své vlastní zkušenosti. Podnikání, vedení projektu Šťastná máma, je projevem mé vlastní potřeby seberealizace. Díky němu jsem objevila další stránky a mohla být více sama sebou.

Protože když mohu být sama sebou, je pro mě mnohem snazší být i kýmkoliv jiným – například matkou. Mám pak pevný střed, jsem ve svém nitru šťastná a tam čerpám sílu pro ty role, které jsou energeticky náročné.

Dovolila jsem si ten luxus plnit si své sny i přesto, že mým hlavním úkolem (i náplní dne) bylo se starat o děti. A víte, co jsem zjistila?

Plnit si své sny je nezbytným předpokladem k tomu, abyste byla šťastnou mámou…

Věřím tomu a žiji podle toho, že…

… šťastná máma je aktivní žena, která si plní své sny a ukazuje dětem svět…

A tak jsem to v roce 2015 udělala

Splnila jsem si jeden ze svých snů a napsala knihu.

Napsala jsem knihu o tom, o čem jsem vedla vášnivé debaty, o čem jsem studovala poslední roky a o tom, co mě zajímalo poslední dobou nejvíc – jak si mateřství užít…

Napsala jsem knihu o tom, jak být šťastnou mámou…

A je to dobrý pocit:)

Prosím i vás, překonejte veškeré strachy a pochyby a vykročte za svými sny.

Stojí to za to!!!

Přeji vám, abyste byly šťastné!

Martina Mikolášová

Martina Mikolášová

Nikdy se nesmířila s tím, že mateřství je třeba jen nějak přežít, a proto roky studovala a hledala způsoby, jak prožít mateřství radostně, smysluplně a s rozvojem.

Z dob, kdy trpěla depresemi a frustrací, se vypracovala ve šťastnou mámu, aktivní ženu, která si plní své sny a ukazuje svým dětem svět. Zde si můžete přečíst její příběh.

Své poznatky, vědomosti a zkušenosti shrnula do knihy „Jak díky mateřství nalézt vnitřní štěstí“.

Založila projekt „Šťastná máma“ a dnes učí ženy-matky, jak mohou využít mateřství k tomu, aby byly šťastné a zpětně své štěstí předávaly vlastním dětem a partnerovi.

Věří tomu, že šťastná máma je středobodem šťastné rodiny. Věří tomu, že šťastná máma je aktivní žena, která si plní své sny a ukazuje dětem svět…