Když spustíte ze svahu sněhovou kouli, můžete někdy už jen pozorovat, jak obrovskou lavinu strhne, a žasnout nad tím, co malá kulička dokáže. Podobně já někdy žasnu, když vidím, k čemu všemu vedlo to, že jsem do světa vypustila na začátku roku 2015 svůj kurz Podnikání z pláže.
Moje představa byla, že lidé, kteří vstoupí do kurzu, budou mít na konci zpracovaný celý svůj automatizovaný prodejní systém, vypustí do světa své placené eBooky a začnou je prodávat na internetu, podnikat z pláže. To byl a stále je můj hlavní záměr kurzu, plážovým studentům se to skvěle daří.
S čím jsem ovšem nepočítala, bylo množství „vedlejších účinků“, které s sebou kurz přinesl. Jedním z těch, o kterých chci dnes mluvit, je silná komunita nadšených plážových podnikatelů, kteří se navzájem podporují, radí si, pomáhají, navázali nová přátelství a někteří z nich vytvořili společné projekty.
Za jedním z nich stojí Veronika Mašínová. Kromě eBooku, na kterém pracovala v průběhu kurzu, ji později napadlo vytvořit projekt Virtuální škola podnikatelské samostatnosti a podařilo se jí do něj zapojit množství dalších lidí z kurzu, kteří se věnují nejrůznějším oblastem lidského života, a podnikání a svému know-how, které získali v kurzu, tak dali úplně nový kabátek a směr. A protože Veronika svou školu právě otevírá, přišlo mi zajímavé udělat s ní rozhovor. :)
Takovým prvním impulzem byla jedna internetová diskuze, kde se začínající, ale i pokročilí podnikatelé ptali na různé věci a hledali rady a řešení. A velmi často tam zaznívala jako odpověď věta: „Zadejte to odborníkům. Rozšiřte svůj tým. Nechte to na druhých.“
A já jsem si v tu chvíli uvědomila, jak je tato odpověď vzdálená tomu, co ti podnikatelé očekávali. Protože oni, stejně jako třeba já nebo spousta dalších samostatných podnikatelů, podnikají sami – sedí za monitorem počítače sami, nemají kolem sebe tým lidí, kterému by mohli zadat různé dílčí úkoly. A většinou ani nechtějí, z různých důvodů. Zkrátka podnikají samostatně a musí si spoustu záležitostí kolem podnikání obstarat sami.
Co je ale důležité, že jim nechybí chuť se učit, mají odvahu jít do nových věcí a touhu se je naučit a zvládnout. A že těch věcí kolem podnikání je! A protože se ve svém byznyse mj. zaměřuji na to, jak podnikatelům jejich podnikání usnadnit, začala jsem se v mysli zabývat tím, jak jim pomoci. Jak je naučit to, co k podnikání potřebují. Jak je povzbudit v tom, aby nevzdali to, co se jim zdá složité, ale namísto toho dostali podanou pomocnou ruku, naučili se to, a tak posouvali sebe i své podnikání dál.
V průběhu června 2015 jsem si doma na půdě četla knihu od Napoleona Hilla Myšlením k bohatství. Když jsem ji četla, vtahovala mě do takového zvláštního smyslového a myšlenkového rozpoložení. A jeden večer mě zničehonic osvítil nápad :-) a najednou tu byla myšlenka/vize o škole pro podnikatele, kde by se učili samostatnosti.
Původně jsem šla do celého projektu přesně tak, jak jsem byla zvyklá do té doby pracovat. Tedy s tím, že ho vytvořím a zpracuji já sama. Vzala jsem si tužku a papír a začala jsem si malovat plán školy, kde co bude, jaké prostory tam budou, jaké hodnoty nabídne, jaké předměty se v ní budou moci lidé naučit. Byl to krásný vzrušující čas, když mi postupně pod rukama rostla celá vize do konkrétních rozměrů a nabírala jasné rysy.
Ovšem ledová sprcha na sebe nenechala dlouho čekat. :-D Udělala jsem si malý průzkum, o jaké předměty by byl mezi podnikateli zájem, co by se chtěli a potřebovali naučit. Z toho, co jsem měla na papíru už já a co jsem tam přidala z průzkumu, bylo jasné, že tohle sama nedám. Než bych všechny předměty připravila, bylo by mi nejmíň 250 let. A co víc! Na některá témata jsem vůbec nestačila, nejsem v nich na úrovni, že bych je mohla učit druhé. Co s tím?
A tak jsem se 20. června 2015 se svým nápadem (s malou dušičkou a roztřesenýma nohama) podělila se 700 podnikateli z tvého kurzu Podnikání z pláže. Na tenhle den nikdy nezapomenu. Byl víc než jen prvním krokem k něčemu novému. Byl zásadním zlomem a bez něj by dnes Virtuální škola podnikatelské samostatnosti nebyla.
Od tohoto dne už nepracuji sama. Dostala jsem darem skvělé pomocníky. Nápad o škole byl přijat s takovým nadšením, že mi to vyrazilo dech. K celému projektu se k dnešnímu dni přidalo 17 aktivních lektorů (a další pracují pomalejším tempem v zákulisí) a také spousta dalších do ostatních prostor školy.
Jsem ohromně vděčná, že jsem vloni v únoru do tvého kurzu vstoupila, a ani ve snu by mě nenapadlo, jaké to bude mít důsledky a jaká nádherná spolupráce vznikne a jaké dílo dokážeme se spolužáky vybudovat. :-)
Asi bych neřekla, že by byla jedna největší. Bylo jich spíše několik dílčích, ale pokud mám vybrat jednu hlavní, pak to určitě bylo vedení druhých lidí. Ze dne na den jsem se stala ředitelkou školy :-), já silný introvert, samotář a měla jsem udávat tempo, směr, zasévat vizi, udržovat nadšení, táhnout k výsledkům. A být u toho pokud možno milá a přátelská. :-)
Ale lektorský tým, který kolem školy vznikl, má velkou výhodu – jsme na jedné vlně myšlení i přístupu k práci. Nemusíme si mnoho věcí dlouze vysvětlovat, souvislosti vnímáme často stejně a chápeme, proč některé věci děláme tak a ne jinak. A máme k sobě navzájem respekt a úctu, což nám pomohlo překonat drobné rozepře nebo rozdílné úhly pohledu.
A nelze asi nezmínit i vytrvalost. Nevzdat to, když byly těžké chvíle, něco nefungovalo, jak má, nebo když jsem se lekala sebe samé a cesty, která se přede mnou najednou otevírá…
Jako naprostý základ vnímám lásku a důvěru k sobě samé a víru v to, že mám druhým co dát. Už jsem to kdysi zmiňovala na tvém webináři s prvními vítězi plážové výzvy a stále to považuji za to nejdůležitější. Uvěřit tomu, že nejsem obyčejná, že mé zkušenosti, vědomosti, know-how, poznání apod. má hodnotu a že se o ně mohu podělit s druhými. Když bych o sobě a své hodnotě neustále pochybovala, nikdy nedojdu tam, kde jsem. Ale musím říct, že je to někdy pěkná lámačka :-D!
Dalším nepostradatelným milníkem je odvaha – učit se nové věci, zkoušet nové projekty. Nebát se dělat věci jinak, po svém, důvěřovat sobě a svému úsudku a jít si za tím, co vnímám, že má hodnotu a je důležité. A samozřejmě dotáhnout to do konce.
Pro mě právě plážové podnikání bylo obrovskou změnou v podnikání. Vést e-shop je proti tomu brnkačka :-D! To si jen zřídíte webové stránky, naplníte zbožím a pak jen tiše neslyšně (super pro introverty) zpracováváte objednávky, vyřizujete e-maily a posíláte balíky. Ale plážové podnikání to je jiný kafe. Tam jde člověk s kůží na trh, najednou píše o sobě, svůj příběh, otvírá se lidem, daleko víc komunikuje. Tam se za nic neschováte. A zase se to propojuje s prvním bodem: bez poznání vlastní hodnoty a důvěry v sebe by to plážové podnikání nefungovalo.
A nejde mi nezmínit víru a vytrvalost. Když se ohlédnu o rok zpět na své počátky beach byznysu, měla jsem dost zkreslené a nereálné představy. Ty také byly v určitých momentech důvodem mé frustrace a zklamání. A přitom jsem jen zapomněla na to, že jsem malé semínko, že žádný byznys nevyroste za den, týden, ani za rok ne. Že než člověk ochutná první plody, je to sakra práce! Je potřeba věřit si a i tomu, co člověk dělá, vytrvale jít vpřed a to ovoce prostě přijde. Přijde, v tom semínku je to jednoduše zakódované. Jen je potřeba mu dát šanci, péči a svůj čas. :-)
Vize je OBROVSKÁ :-D. Celou školu vidím jako nádherný budující a povzbuzující prostor, kam může přijít každý, kdo chce ve svém podnikání růst. Přála bych si, aby každý podnikatel, ve chvíli, kdy bude něco řešit, si vzpomněl na naši školu a šel se podívat, zda to řešení pro něj nemáme. Ať už v podobě meditace, relaxační hudby, odborníků, výukových předmětů nebo e-booku zdarma.
V tuto chvíli Virtuální škola podnikatelské samostatnosti nabízí dvě vzdělávací úrovně – Základní a Střední, ale vizi máme ještě na Univerzitu, kde bychom rádi nabídli hutnější učivo či celé kurzy.