Zrození autorky knihy, aneb přes všechny klacky k Andromedě

Čeká mě další velká výzva. Ebook už je pár let v éteru, přidala jsem online kurzy. Teď půjde do tisku má první kniha. Odcházím ze setkání s ilustrátorkou a celé tělo mi vrní blahem.

Takovou salvu energie jsem v sobě necítila ani na startu Mistrovství světa v snowboardcrossu. Užívám si ty radostné chvilky a zapisuju všechny nápady, které na mě ze všech stran padají.

Během pár desítek minut se moje tělo začne třást.

Sleduju klepající se prsty a nestačím se divit

Hlavou se mi začínají honit různé myšlenky a strachy, které jsem do té doby neznala. S tím jak myšlenky proudí hlavou jako smršť, zvětšuje se i třes mých rukou.

Celé tělo se chvěje a není to vůbec příjemné. Nemůžu to zastavit. Jenom to pozoruju. Sakra co s tím? Jak ty nové pocity zpracovat? Jak je ustát a nepodělat se z toho? No tak budu vydávat knihu. Přeci se z toho nebudu hroutit.

Už to mám. Zavolám mé blízké přítelkyni. Vždycky mi naše sdílení pomůže, uklidní a dostane nadhled. Vyprávím jí o celém proudu obav, které se rozhodly tančit čardáš v mé hlavě.

„A co si udělat rituál? Možná to potřebuješ jen přijmout a máš strach být spisovatelkou.“ Ha. Geniální nápad. Že mě to nenapadlo. Rituál.

Poděkuju nastokrát a už se mi hlavou honí, jak to celé vykonám.

Rituál pro novopečenou autorku knihy

Vyrážím na cestu, na záda hodím jedno dítě, připoutám psa, druhé dítko jde po svých. Vyrážíme na místo do lesa, kde už pár mých rituálů proběhlo.

Když jsem vstoupila do kurzu Podnikání z pláže, začala jsem vnímat, jak se celá uvnitř přeskládávám. Jak se mění vnímání mojí hodnoty, všeho toho, co dávám světu, a vlastně i vnímání marketingu a podnikání.

Potřebovala jsem si zažít a zvědomit ten zlom. Už tehdy jsem prožila moc krásný chvíle a celá ta proměna proběhla láskyplně a lehce. Hravě.

Jdu směrem k potůčku a po cestě si místo stromů lemujících cestu představuju své strachy. Nebo lidi, kteří vyřknou jakékoliv soudy.

• Co to je za paskvil? Nemá to hlavu ani patu.
• Vždyť to nemá kostru. Takle se přeci příběhy nepíšou.
• A proč je tam pár slangových výrazů? Taková neúcta k jazyku českému.
• To si dneska kdekdo myslí, že může psát knížky a pak to takhle vypadá.
• Ach jo. Tolik pokácených stromů, kvůli takové blbině.

Kritika přichází dál. Všechny možné i nemožné hlášky poslouchám vnitřním hlasem. Jdu dál a je jich tolik, že už je ani nestíhám vnímat. Jeden za druhým se střídají jak na běžícím pásu.

Už je to všechno?

A ty chceš jako vybrat na tisk té knížky tolik peněz? Nezbláznila ses, Martino?

A najednou zavládlo ticho. Mysl už se vyčerpala a neměla co chrlit. Přicházím k potůčku a sundavám si boty. Lezeme všichni do potůčku a necháváme si omýt v ledové vodě naše různě veliké nožky.

A já? Pouštím to.

Napsala jsem příběh, poslala stylistce a nechala ten příběh přetvořit, upravit i rozcupovat, ve jménu dobra. Přeju si, aby přinesl do domácností mraky inspirace, příjemné společné chvilky, vůni přírody, závan sebelásky a vichr (sebe)přijetí.

Lezeme všichni z potůčku za doprovodu kvičení mého mladšího dítka. „Mamíí, bláto,“ křičí na mě dcerka. Skvělé – říkám si. Tak to mě ještě čeká. Trošku průlez blátičkem. Ale dobrý, je to jen kousek. To zvládnu.

Prošla jsem potůčkem a … je to za mnou

Překonala jsem tu pomyslnou čáru. Překonávám ještě pár klacků, ale už cítím tu sílu, která mi přišla na pomoc. Čím větší je můj splněný sen, čím složitější se zdá být, tím víc energie s sebou přinese.

A co dál? Svět se točí pořád stejným směrem. Nezměnilo se ani stéblo trávy. Jen v mém světě se žije barevněji a radostněji. Spadl mi balvan ze zad. Každá buňka křičí: „Uaaaa splnila sis svůj velký dětský sen.“

Jsem na sebe pyšná. A zase jsem trochu povyrostla. Na cestě zpátky domů mě čekalo ještě mnoho krásných objevů a překvapení. S vděčností to přijímám. Jsou to všechno dárky za odvahu.

Je to všechno, co by zůstalo zavřené za branami… nesplněných snů.

Martina Chomátová

www.playeveryday.cz

Ze snowboardcrossových tratí a života na cestách jsem se vrhla střemhlav do mateřství. Svoje prvotní nelibé zážitky a mou cestu z poporodních depresí jsem sepsala v eBooku Návrat k sobě - aneb jak být spokojená i po porodu. ​

Ráda hledám způsoby jak snadno a hravě vyřešit životní trable, sepsala jsem tedy po partnerský krizi i eBook Jak rozehrát partnerství s Hrou na pecky (aneb peckový partnerství) a o mateřských pocitech eBook Začarované mateřství. ​​

Miluju pohyb, focení, psaní a hafo dalších aktivit. Na svých cestách objevuju svět jako dítě a zároveň poznávám sama sebe. Každý den si plním malé i velké sny a pomáhám i druhým na cestě za jejich sny. Můj příběh najdete tady.