V podnikání to jsi TY A JENOM TY

Otevírám ordinaci

Spustíme ji začátkem června, tak v květnu najíždíme na reklamu a s asistentkou vše připravujeme. Říkám jí, ať si ustojí časy, které vymezujeme pro příjem objednávek, aby ji to nesežralo. Klienti před odstraněním telefonu z webu volali i 15krát za den, tak ji toho chci uchránit. Je to máma na mateřské, tak ať mají s Alíkem klid…

První den. Info o ordinaci je vypuštěné 24 hodin. Zatím nic.

Druhý den. Naplnilo se pondělí. To je šest lidí. Začínám se bát. Co je s těmi klienty? Jak to, že nemají zájem?

Po prvním týdnu máme stále naplněné jenom pondělí.

Vkrádá se do mě panika

Peníze lítají, rekonstrukce bytu je náročná. Finanční polštář se ztenčuje. Doufala jsem, že to vyjde. Že napotřetí už tu ordinaci zvládnu otevřít. A že Vyprošťovák pošlape dobře dál.

Strach.

Už nechci, aby se to opakovalo. Už to tady bylo. Markéta je neschopná. Jak se má sama uživit, nic nefunguje.

Cítím, že mi „hoří koudel u prdele“ a že musím předejít průšvihu. Objednávám se na terápku k bytosti, které věřím z celého Srdce…

Úlevně dosedám do křesla a jdeme na věc

Vyprávím Tereze Kramerové, jaká změť změn se mi teď v životě děje. Že se cítím, jako bych balancovala nad propastí, všechno táhnu a modlím se, abych to ukočírovala ke zdárnému konci. Zahlcuji ji informacemi. Ona je ale zkušená a nedá se. :-) Ptá se, co je největší průšvih.

Peníze, Terko.

Všechno ostatní nějak sama zvládám a dávám. Ale hrozně se bojím, že zase budu na dně. Že se ordinace nerozjede, Vyprošťovák nepošlape a já budu zase v troskách. Že budu zase dlužit, muset si půjčovat, že nezaplatím hypotéku a úvěr. Že se budu muset zase nechat zaměstnat.

To už nechci znovu. Tolik jsem pracovala na tom, abych se ze všeho vysekala.

Jdeme se podívat, kde v mém těle sídlí dominantní problém.

V pravém podžebří vidím velikou hromadu bahna. Vnímám ji jako „Markéta je neschopná“. Nic neumí. Jak jde o to, aby se sama uživila, selže. Nic nezvládne.

Díváme se na to, jak by to s Markétou, která by tomuhle věřila dál, dopadlo.

Objevuje se přede mnou malá babka s černým hadrem přes hlavu. Unavená, znechucená životem, zničená.

Ne, tohle nechci žít. Přeji si to změnit. Předtím má však Tereza ještě jednu důležitou otázku.

Před čím tě to chrání, Markéto? Ta tvoje neschopnost?

Vidím pod ní poklad. Je tam připravený. Ale bojím se ho.

Když uspěju v podnikání, bojím se, jestli to ustojím. Děsí mě, že bych mohla být nafoukaná, povýšená, sobecká, tvrdá byznysmenka. Že zapomenu na to, proč to všechno dělám. Že chci vlastně čas na to najít sama sebe, prostor žít ze Srdce, BÝT a mít čas na svoji rodinu.

Tohle musíš risknout, jestli chceš dát to bahno pryč.

Chci to risknout. Chci to zvládnout. Nechci skončit jako ta zničená babička.

Odstraňujeme bahno pryč. Hromadu za hromadou ho v kolečku vyvážím na záhon k andělům. Ať se o to bahno postarají, oni vědí, co s ním. To místo v sobě ještě drhnu křišťálovou vodou a kartáčem. Dokud není úplně čisté.

Teď je třeba to něčím naplnit, Markéto. Co by sis tam přála?

Chci tam krystaly smaragdu. Jako symbol Hojnosti. A taky křišťál a růženín jako pojistku. A všechno to převážu růžovou mašlí. Jako dárek pro nás všechny. Peníze, Čistota a Láska. To si pro nás všechny přeju.

Naskládám si do sebe všechna svá přání a užívám si tu úlevu

Terka mě ale nenechá usnout na vavřínech. To ještě není všechno, Markéto. Musíme najít zdroj, kořen, kde to vzniklo. Jaký věk ti vyskakuje?

Vidím se. Jsou mi tři 3 roky.

Co se stalo?

Táta mě peskuje. Zase jsem udělala něco, co jsem chtěla. Můj táta nemá rád, když si věci dělám po svém. Od mala mi to vyčítá.

Aha. Je to první okamžik?

Ne. Táta mě drží jako miminko v náručí. Asi poprvé. Je toho na něj moc. V dobrém. Ale tolik, že to není schopen pojmout. Zavírá přede mnou Srdce. Bolí mě to. Necítím ho a nejsem s ním ve spojení.

Je tohle základ? Máš tam ještě starší vzpomínku?

Jo. Jsem ještě Duše. Mám se vtělit. Tatínek ale není připravený na další dítě.

A jsme u toho. Jak to zvládáš? Co s tím uděláš?

Nechci na svět. Teď jsem veliká a zářivá. Tak „plná“. A musím jít a narvat se do malé černé díry a být v ní. Já tam nechci na ten svět.

Jak to vyřešíš, když tam teda musíš jít?

Já prostě „nebudu“. Budu dělat, jako že nejsem. Nebudu se projevovat.

A tady to bylo. Tady byl kořen problému.

Celý život jsem vyrůstala s tím, abych NEBYLA. Abych se neprojevovala, nebyla vidět.

A vždycky, když jsem se vidět nechala a udělala jsem něco, co jsem opravdu chtěla, dostala jsem obrazně facáka. Od mala jsem byla učena „nebýt“ a „nevyčnívat“. Sama jsem tu roli přijala a dala si záhul pokaždé, když jsem svou „hranici“ překročila.

A to ta moje Duše byla tak veliká, nadaná a zářivá…

Nu, pohojdali jsme tu moji Duši.

Řekli jí, že teď už vítaná je. Že ji potřebuji já, můj syn i můj přítel. A že bez ní svoje poslání na Zemi nesplním. Že se jí tedy otevírám a prosím ji, aby přišla. Abych mohla svítit s ní a skrze ni…

Terapie trvala ještě nějakou dobu a já se postupně se svojí Duší spojila.

Tereza se na mě pak podívala a řekla: „Vidíš, jak je to jasný?“

Doteď jsi byla zaměstnaná. I když tě to bolelo a nebylo to to pravé, tak v tom jsi uměla chodit. Nebyla jsi totiž za sebe, ale pouze vykonavatel cizí vůle. To jsi měla „dovolené“.

Ale v podnikání to jsi TY A JENOM TY

To se svojí kůží jdeš teď na trh, to ze svojí Duše to vytváříš. A to jsi měla doteď zakázáno. Nesměla jsi projevovat své vlastní já a dary své Duše.

A navíc, přišla televize, rozhovory, noviny, veliké výdělky a ty jsi to stopla. Protože to bylo příliš a moc blízko „úspěchu“. Jsi tak nadaná, může to být opravdu veliké, až to přijde. A to jsi doteď nemohla…

No, tak tu teď sedím a přemýšlím.

O tom, kolik z nás se snaží uspět, neustále dělá vše, co může a jenom naráží a naráží. A přitom řešení je na dosah.

O tom, jak jsem ráda za to, že už toho tolik znám a vím. Že ŽIJU to, že někdy je mnohem důležitější podívat se do sebe samé než nabírat nové business know-how a neustále honit svůj vlastní ocas.

A hlavně… Přemýšlím nad našimi dětmi. Kolik toho cítí, vnímají a jak nás milují. Že jsou schopné „pohřbít“ sebe samé jen proto, aby nám ulehčili život…

Stejně je celé tohle Plážové podnikání jednou velikou školou osobního rozvoje…

Markéta Strnadová

www.marketastrnadova.cz
Absolventka kurzu Podnikání z pláže, vítězka 2. plážové výzvy

Markéta je expertkou na fyzioterapii, která je fascinována efektivností, zdravým selským rozumem a logikou. Ráda lidi učí, jak se jednoduše a s úsměvem navždy zbavit svých bolestí. I proto vytvořila Vyprošťovák, díky kterému se nyní lidé po celé republice hromadně zbavují svých obtíží. :-)