Nemám na to čas? Strategie „Kapajícího kohoutku“

Rozhodla jsem se sdílet s vámi pravidelně vždy jeden konkrétní tip, který vám pomůže ve vaší práci na tom, abyste se ve svém plážovém podnikání soustavně posouvali vpřed a to i přesto, že cítíte, že na to NEMÁTE ČAS, což je asi ta nejčastější překážka, kterou vidím, že plážovníci mají.

A je úplně jedno, jestli jste na startu, na konci, jestli už prodáváte a nebo teprve píšete svůj expertní autentický příběh. Tato strategie vám pomůže v jakékoli fázi vašeho podnikání. Nejen toho plážového. Mimochodem používám tuto strategii i na zahradě, v domácnosti… kdekoli, kde mám nějaký cíl, na který zároveň nemám čas.

Mrkněte na video.

Tuhle strategii využijete obzvlášť v případě, že máte MÁLO ČASU

Děti jsou doma, skáčete kolem nich, kolem domácnosti, do toho možná i chodíte do práce a nebo se snažíte dělat svou práci z domu a na to, abyste napsali článek nebo nějaký příspěvek na vaše sociální sítě, pro vaše čtenáře a fanoušky, vám zbývá zatraceně málo času. Třeba jen 20 minut denně.

20 minut je málo. Možná si říkáte, že to ani nemá cenu se do toho pouštět. Cítíte, že se potřebujete tak na tři hodiny denně zavřít a dopsat eBook, mít půl dne jen pro sebe a v klidu napsat článek… 20 minut? To nemá cenu.

A tak prostě čekáte, až bude více času. A já vám řeknu, kdy bude více času. …

NIKDY!

Neexistuje nějaké až někdy, kde bude více času. Nemá smysl se na to upínat.

Existuje tady a teď a pokud chcete vyhrát, hrajte s kartami, které máte rozdané. To znamená s dvaceti minutami denně.

Já jsem den před natáčením tohoto videa zveřejnila článek o tom, jak jsme cestovali v Jižní Africe. Ten článek má 7890 slov a je v něm skoro 70 fotek, které bylo potřeba vybrat, lehce upravit a dát do nich vodoznak.

Věděla jsem, že na napsání takového článku se potřebuju alespoň na dva dny práce zkoncentrovat. Jenže já nemám dva dny. Mám čtyři děti, jedno z nich je desetiměsíční kojenec, Sofinka, která mě nechá tak hodinu pracovat, někdy ovšem ani to ne. A když už mě nechá pracovat Sofi, nastoupí Juri…

Ale to mě neodradilo.

Ono je totiž úplně jedno, jak dojdete k cíli

Jestli rychle nebo pomalu, důležité je znát ten směr, kterým jdete. Takže jsem využila každý den krátké volné chvíle, někdy to bylo dvacet minut, někdy to byla hodina a půl, někdy pět minut… kdy jsem měla na počítači ten článek otevřený a vždycky jsem něco napsala. Někdy pořádný kus, někdy dva odstavce. Trvalo to asi deset dní a článek je na světě.

A tak to s vámi chci sdílet, jako jednu ze strategií, jak se dostat k cíli.

Mějte vizi, ten směr, kterým jdete a neodkládejte cestu na až někdy, na to, že za týden, měsíc, rok, možná konečně budete mít čas se do toho pustit. Je fuk, jestli jde o napsání článku, eBooku a nebo třeba o to, že si chcete udělat doma velký úklid.

Mimochodem i ten dělám stejnou strategií – když je Sofi na chvilku samostatná a hraje si, vím, že mám tak deset minut, tak udělám pořádný úklid třeba v jedné kuchyňské skříňce nebo v jednom šuplíku. Jasně, bude to s tímhle tempem trvat třeba dva měsíce, než projdu celý dům. Ale bude to.

Skleničku s vodou můžete naplnit najednou. A nebo může stát pod kapajícím kohoutkem a budou do ní kapat jedna kapka za kapkou. Naplní se? Jasně že ano.

Takže stejnou strategii kapajícího kohoutku využijte vy, pokud důvodem, proč něco odkládáte, jsou slova NEMÁM NA TO ČAS.

Najděte si 15 minut denně pro vaše podnikání z pláže, pokud je to vašim cílem. Rozhodněte se hned – co uděláte dneska? Nedávejte si velké cíle, pokud nemáte čas. I jeden odstavec v eBooku se počítá.

Kapajícím kohoutkům zdar! :)

Mějte se krásně a žijte příběh, který chcete vyprávět.