Jihoafrická republika bez cestovky aneb cestopis se 4 dětmi + 69 fotek

Jak nás napadlo jet zrovna do Jihoafrické republiky? No… tomu ani nebudete věřit. :) To jsme si tak s Jirkou jednou říkali, že se podíváme, do kterých destinací létají přímé lety z Vídně. Chtěli jsme si dát takovou rychlou podzimní cestu do tepla…⁣⁣
⁣⁣
A jednou z těch destinací s přímým letem bylo Kapské město. Hmmm, to nezní špatně… a co tam jako je?⁣⁣
⁣⁣
Vyrazila jsem do knihovny. Půjčila několik knih o Jižní Africe a brzy nám bylo jasné, že to nebude na rychlý podzimní trip, ale pořádnou rodinnou cestu. ⁣⁣V Jižní Africe jsme nakonec strávili měsíc na přelomu února a března 2020 a prožili toho tolik, že pocitově to byly měsíce tak tři. :)

V tomto článku chci sdílet naše zážitky, zkušenosti, cestopis i itinerář cesty po Jihoafrické republice pro všechny milovníky cestování.

Plánujete taky cestu do Jihoafrické republiky? Nebo se chcete jen inspirovat a zasnít? V tomto článku najdete:

  1. Cestopis Jižní Afrikou: Jak probíhalo naše dobrodružství a co rozhodně stojí za to vidět. Itinerář pro cestu Jihoafrickou republikou.
  2. Jihoafrická republika a bezpečnost?
  3. Je potřeba nějaká očkování nebo speciální přístup z hlediska zdraví?
  4. Má cenu jezdit do Jižní Afriky s dětmi?
  5. Pláže a podnikání z pláže v Jižní Africe – je to dobrá destinace?
  6. Kde jsme zatím nebyli a stojí to za zvážení.
  7. Je potřeba vízum do Jižní Afriky? Kde ho sehnat? Specifika cestování s dětmi.
  8. Jak se do Jihoafrické republiky dostat? Jak se přepravovat po JAR?
  9. Jak se ubytovávat v Jižní Africe, když cestuji bez cestovky?
  10. Ceny v Jihoafrické republice – jídlo, ubytování a další náklady.

Jihoafrická republika, JAR nebo Jižní Afrika?

V Češtině se oficiálně mohou používat všechny tři názvy. V minulosti byl více zakořeněn název Jihoafrická republika, dnes se více používá Jižní Afrika (Republic of South Africa) a používá se také zkratka JAR.

Osobně mám nejraději název Jižní Afrika, vím ale, že se tento pojem také často používá pro celou oblast vč. dalších států, jako je Namibie, Botswana apod. V textu názvy obměňuji hlavně kvůli vyhledávačům. :) 

1. Cestopis Jižní Afrikou: Naše dobrodružství aneb co rozhodně stojí za to vidět & zajímavosti.

Itinerář cesty JAR s dětmi na 2-3 týdny

Níže s vámi sdílím nejdříve stručnou osnovu – itinerář naší cesty. Cestovali jsme s dětmi, a proto jsme celou trasu dosti protáhli, abychom měli i dny na odpočinek, vstřebání zážitků, nicnedělání a flákání. :) Pokud máte méně času, stejnou trasu smrsknete v pohodě do dvou týdnů i méně. My jsme v Jižní Africe strávili nakonec neplánovaně téměř 4 týdny, jako minimum bych doporučila 14 dní.

Tento itinerář cesty Jižní Afrikou pro stručný přehled se vám může hodit pro plánování vaší cesty nez cestovky. Pokud čtete článek jen pro inspiraci, tak itinerář teď asi přeskočte. :)

DEN 1: Přílet do Kapského města
DEN 2: Ubytování v Camps Bay. Odpočinek, procházka po Camps Bay.
DEN 3: Kapské město – Two Oceans Aquarium, Waterfront, Bo-Kaap, Company’s Gardens.
DEN 4: Peninsula trip – cesta za lachtany Seal Island, Boulders Beach Pinguin Colony – tučňáci, Mys Dobré naděje.
DEN 5: Přesun autem 5-6 hodin do Oudtshoorn.
DEN 6: Oudtshoorn. Vodopád. Jeskyně Cango Caves. Pštrosí farma.
DEN 7: Oudtshoorn. Cango Wildlife Ranch. Přesun do Botlierskop.
DEN 8: Botlierskop Game Reserve – soukromé safari.
DEN 9: Přesun z Botlierskop přes přímořské městečko Knysna do Plettenberg Bay.
DEN 10: Pokus o potápění se žraloky v Mossel Bay. Flákání na pláži Plettenberg. :)
DEN 11: Plettenberg Elephant Sanctuary – sloní rezervace.
DEN 12: Monkey Land (Birds Eden).
DEN 13: Plettenberg township tour – návštěva townshipu. Přesun do Tsitsikama National Park.
DEN 14: Tsitsikama, Storms River – celý den prší, odpočinek. :)
DEN 15: Tsitsikama – trek 7km podél moře v Tsitsikama National Park. Waterfall Day Trail.
DEN 16: Tsitsikama – výlet na Segway. Tubing a paddleboard na řece. Přesun na letiště Port Elizabeth.
DEN 17: Přelet do Johannesburgu. Půjčení auta. Přesun do Pilanesberg National Park.
DEN 18: Návštěva Sun City. Aquapark Sun City.
DEN 19: Odpočinek, vodní hrátky v bazénu. První safari jízda vlastním autem v Národním parku Pilanesberg.
DEN 20: Druhá safari jízda vlastním autem v Národním parku Pilanesberg.
DEN 21: Přesun Johannesburg. Přelet do Kapského města.
DEN 19: Table mountain – Stolová hora. Jirka výstup na Lion Head.
DEN 20: Odpočinek v Kapském městě. Kavárničky, Waterfront, Bo-Kaap.
DEN 21 – 25: Kapské město. Odpočinek, Scratch Patch (krystalová jeskyně), lachtani, diamantové muzeum, toulky městem.

Naše cesta začala v Kapském městě…

Kapské město bych mohla popsat jako pětimilionové nejnebezpečnější velkoměsto na světě obklopené nechvalně známými townshipy a nebo jako malebné město mezi horami, mořem a krásným přístavem, protkané útulnými kavárnami, nabízející spoustu zábavy pro dobrodruhy i rodiny s dětmi. Ono je to vždycky o úhlu pohledu a o tom, co člověk chce vidět.

To jsme samozřejmě před příletem nevěděli, a tak jsme se trochu (hodně) báli, co nás vlastně v té Jižní Africe čeká a pro jistotu zvolili na ubytování jednu z nejluxusnějších čtvrtí – Camps Bay.

Pro začátek jsme se rozhodli prozkoumat Kapské město coby klasičtí rychloturisti a prolítli i s průvodcem (o tom dále) v rychlosti V&A Waterfront, akvárium Two Oceans, na rychlý skok jsme zastavili v barevné čtvrti Bo-Kaap, a nakrmili veverky a holuby v Company’s Gardens. Vše rozhodně doporučuji, pokud byste měli na Kapské město jen omezený čas.

Až o tři týdny později jsme tady zakotvili na více dní a životem a zábavou tepající Waterfront i barevný Bo-Kaap, stejně jako centrum města s jeho kavárničkami, jsme si užili v poklidnějším tempu. Stojí to za to!

Za samostatnou zmínku stojí výlet na Stolovou horu, která je zařazena mezi oficiálních přírodních sedm divů světa.

Vzhledem k povětrnostním podmínkám bylo pro nás možné se jít podívat nahoru v podstatě jen jeden jediný den z celkových asi deseti, co jsme v Cape Town strávili. Po zbytek času ležel na Stolové hoře „ubrus“, tak nazývají místní tenkou pokrývku mraků a mlhy, která se většinu času přes horu přelévala.

Když ale počasí dovolilo, vyjeli jsme lanovkou nahoru a výhled na město, útesy i poloostrov táhnoucí se na jih byl opravdu nádherný. Na fotce níže je vidět kromě centra Kapského města i ostrov Robben Island, na kterém byl mnoho let vězněn Nelson Mandela.

Pokud jste sportovně založeni a nebo cestujete s většími dětmi, můžete v okolí Stolové hory klidně jít na několik treků. Jirka se v Kapském městě potkal s kamarádem a společně vyrazili na Lion’s Head, což je poměrně nenáročná trasa, kterou s kávou v ruce zdolali asi za 45 minut. :)

Peninsula trip – cesta za lachtany Seal Island, Boulders Beach Pinguin Colony – tučňáci, Mys Dobré naděje

Tohle je ze všech zajímavostí „must do“. Pokud byste měli být v Jihoafrické republice jen jeden jediný den, využijte jej na Peninsula trip. :) Výlet je to celodenní. My jsme vyrazili okolo desáté hodiny a naše první zastávka byla v Hout Bay, kde jsme se nalodili na výletní loď, která nás zavezla asi 20 minut podél pobřeží k ostrovu lachtanů.

Čekali jsme lachtany, ale nečekali jsme to, co jsme uviděli…

Ono to ani nejde zachytit na fotce nebo věrně popsat. Lachtanů byly tisíce. Lachtan na lachtanovi. Váleli se, plavali, vydávali zvuky. A my jsme z toho byli úplně u vytržení a jen se smáli a křičeli nadšením. Bylo to neuvěřitelné setkání. :D

Jednoduše zaparkujte na parkovišti v Hout Bay, místo na lodi zaplatíte na místě.

Dál naše cesta vedla k Boulders Beach Pinguin Colony, která se nachází v Simons Town. Tahle pláž je vyhlášenou tím, že ji obývá kolonie tučňáků, mezi kterými můžete chodit, sedět, plavat a pozorovat je úplně zblízka ve volné přírodě. ⁣⁣

Ano i ne…

Oficiálně vás cesta zavede do turistického centra, odkud vede krátká stezka k pláži, kde můžete tučňáky pozorovat z dálky. Byla jsem trochu zklamaná, na setkání s tučňáky jsem se z celé Afriky těšila nejvíc a teď to vypadalo jako procházka v zoo.⁣⁣
⁣⁣
“To není možné! Viděla jsem fotky, kde mezi těmi tučňáky lidi seděli. Musí tu být ještě jiná možnost… Hele, támhle daleko je maličká pláž a na ní jen pár lidí, pojďme taky tím směrem. Přelezeme přes tenhle obrovský kámen… přebrodíme tuhle vodu… podlezeme tady…“ Nenechala jsem se zviklat tím, že nevidíme to, co jsme hledali, hned. ⁣⁣

Navíc u kamenů na pláži, za kterými bylo vidět, že se opaluje pár lidí, už nás vítali kamarádi ve fraku a říkali: “Jen pojďte, je to tudy.“


⁣⁣
A tak jsme přelezli velké kameny, přebrodili vodu, podlezli další kameny a znovu zdolali jiné. Se Sofinkou v šátku, do míst, kam šlo jen pár dalších lidí, protože to bylo náročnější a většině stačili prostě tučňáci z pohodlí cesty. ⁣⁣
⁣⁣
A byli tam. :D 🙏 ⁣⁣
⁣⁣
Tento konkrétní moment byl jedním z nejradostnějších zvířecích zážitků v mém životě. ⁣⁣


⁣⁣
👉 Někdy na cestě za svými sny musíme přelézt, přebrodit, podlézt a zdolat leccos. ⁣⁣

👉 Někdy musíme jít o kus dál, i když se ostatní otáčejí s tím, že to nemá cenu. Poklad málokdy leží jen tak na cestě. 😉

Naše poslední zastávka Peninsula tripu vedla do národního parku Cape Point Nature Reserve podívat se na Mys Dobré naděje, který jsme znali asi jen ze školních lavic z dob, kdy jsme se učili o mořeplavcích. Mys Dobré naděje se dříve jmenoval Mys Bouří. Setkávají se zde Indický a Atlantický oceán a vítr i počasí jsou nevyzpytatelné. Svědčí o tom množství vraků v celé této lokalitě.

My jsme se tady vyfotili jako správní turisti u cedule „nejjihozápadnější cíp Jižní Afriky“ (pozor, ne nejjižnější, tím je Střelkový mys) a vyšli na vyhlídku Cape Point. V obou případech foukal šíleně silný vítr.

Oudtshoorn – vodopád, jeskyně, pštrosí farma, Wildlife Ranch

Cesta do Oudtshoorn vede severovýchodně a několik hodin projíždíte horami a stepí. Je to zajímavá krajina a rozhodně stojí za to koukat z okna.

Ubytovali jsme se na bývalé pštrosí farmě, u které bylo spousta domácích zvířat, což ocenily hlavně děti. Výhled na srnky, ohrada s králíky, mezi kterými mohli běhat, kůň, prolézačky. Prostě taková rodinná atmosféra.

Do Oudtshoorn se v období před první světovou válkou přestěhovalo asi sto bohatých rodin z Pobaltí a založili zde pštrosí farmy. Pštrosí peří bylo totiž v té době neuvěřitelně in coby módní doplněk a svou hodnotou se blížilo hodnotě zlata. Tento boom se zbrzdil 2. světovou válkou, nicméně mnoho pštrosích farem zde zůstalo dodnes.

Návštěva pštrosí farmy s prohlídkou a komentářem je docela zážitek pro celou rodinu. My jsme byli na Cango Ostrich Farm. Obzvlášť masáž krku si nenechejte ujít. :)

Kromě pštrosů je tato oblast známá jeskyněmi Cango Caves. My Češi jsme samozřejmě na krápníkové jeskyně poměrně zvyklí, nicméně i tak jsme se na prohlídku vydali a užili jsme si to. Méně známý je Rust En Vrede Waterfall, vodopád asi deset minut jízdy od jeskyní, ke kterému vede asi 15min chůze stezka a dá se tady vykoupat.

Neplánovaně jsme taky navštívili Cango Wildlife Ranch, což je v podstatě taková malá zoo, ve které vám udělají komentovanou prohlídku a pak se můžete setkat s různými zvířaty.

My jsme se setkali s mláďaty geparda, lemury a krokodýlem. Nicméně lemury jsme si později užili mnohem více v Monkeylandu u Plettenbergu. Potápění s krokodýlem je nejspíše jihoafrický unikát, takže pokud vás láká tenhle zážitek, tak rozhodně toto je místo, které nevynechejte. :)

Botlierskop Game Reserve – soukromé safari

Safari se v Jižní Africe nazývá Game Drive a je spojeno s luxusem. Podél Garden Route, jak se nazývá trasa z Kapského města do Port Elizabeth, je hned několik soukromých rezervací, ve kterých můžete safari zažít. Já jsem volila podle naší trasy, kapacity a možností ubytování. Ne každá rezervace umožňuje safari s malými dětmi a ne každá ubytuje šestičlennou rodinu. :)

Botlierskop Game Reserve má kromě klasického ubytování i tzv. bush villas, což jsou luxusní chaty uprostřed rezervace, které mají kouzlo v tom, že jsou poblíž napajedla. Když jsme tedy první podvečer uviděli v dálce u napajedla žirafy a později i hrochy, byli jsme opravdu nadšení.

Vidíte je? :)

Samotné safari mně osobně spíše zklamalo. Zcela upřímně jsem čekala trochu dobrodružství, hledání zvířat v přírodě, pozorování… Místo toho jsme nasedli na obrovské safari auto, foukal vítr, pršelo (blbá náhoda) a měla jsem pocit, že jezdíme autem po soukromé zoo.

Zážitek by byl jistě trošku jiný, kdyby bylo hezky, přesto trošku ubíralo kouzlu objevených zvířat to, že doopravdy nežily spolu v jednom prostředí (lvi například byli odděleni od zeber a žiraf) a řidič věděl naprosto přesně, kde je hledat, takže to postrádalo nádech dobrodružství.

Nicméně zážitek nemusí být dobrý, ale silný. :D A to tento díky nepříznivému počasí, zimě a dešti rozhodně byl. Řidič byl naštěstí vybaven dekami a pláštěnkami.

Přesto pokud by to mělo být jediné safari, které si můžete v JAR dopřát kvůli omezenému času, pak bych jej doporučila. Děti budou nadšené a vidět žirafu ze své ložnice, to je rozhodně úžasný zážitek. :)

Kam v Jižní Africe na Safari?

Pokud se pohybujete pouze na jihu okolo Kapského města a Garden Route, vyhledávejte "private game reserve". My jsme byli v Botlierskop, známá je taky Garden Route Game Reserve a několik menších. 

Největší a nejoblíbenější rezervace je Krugerův národní park na severovýchodě země. Nevýhodou je, že je v oblasti s výskytem malárie. 

Další park, ve kterém jsme byli my (o tom dále), je Pilanesberg National Park

V Kruger i Pilanesberg můžete jet na organizované safari a nebo taky na "self-drive" safari ve vlastním autě. U organizovaného safari se nemusíte o nic starat a průvodce ví přesně, kde zvířata hledat. Je to fajn, pokud máte fakt málo času.

Self-drive je boží. Je to jako hledání pokladu, nikdy nevíte, kdy z poza zatáčky vyjde nosorožec a kde narazíte na stádo zeber. :)

Knysna, Mossel Bay a potápění se žraloky

Velkým snem mé dcery Aničky bylo zažít potápění se žraloky, které se v Jižní Africe dá realizovat na několika místech. Mezi oblíbené patří Mossel Bay a velkou výhodou je, že potápění zajišťuje pouze jedna specializovaná agentura, a tak Jirka s Aničkou jeli s White Shark Africa.

Cestu je potřeba zarezervovat alespoň den předem, já jsem to rezervovala telefonicky a detaily jsme následně řešili přes WhatsApp.

Na loď pustí děti od 5 let, můžete na ni jít i pouze jako pozorovatel, nemusíte se nutně potápět. Vzhledem k věku mladších dětí se v našem případě vydali do Mossel Bay pouze Jirka a Anička.

Po instruktáži, lehké snídani a dávce „sea sick pills“ (něco jako Kinedril), se nalodili na malou loď a vydali na moře. Posádka toho o žralocích věděla opravdu hodně, povyprávěli jim spoustu zajímavostí a v mezičase se snažili nalákat žraloky na potravu ryb, kterou jim házeli do vody.

Bohužel jihoafrické léto a podzim (tj. leden – březen) není pro výskyt žraloků úplně optimální a posádka lodi říkala, že se žraloci objeví jen jednou za pár dní, takže Jirka s Aničkou nakonec žádného neviděli. Dostali voucher, který mohou využít kdykoli v dalším roce a dokonce je přenositelný. Ideální pro setkání se žraloky je jihoafrická zima – naše letní měsíce (červen – srpen).

Ale zkusili to a to je lepší, než litovat a říkat si „co kdyby“. :)

Po cestě do naší další destinace jsme se zastavili v přímořském městečku Knysna, které je známé především ústřicemi a restauracemi s mořskými dobrotami. Jirka ústřice miluje, takže si je dává vždy když je možnost.

A dál jsme pokračovali do Plettenberg Bay, kde jsme měli na několik dní pronajatý dům na pláži.

Plettenberg Bay

Plettenberg Bay je typické dovolenkové letovisko, oblast, ve které má spousta bohatých jihoafričanů své letní chaty. Městečko tomu napovídá svou atmosférou. Restaurace, ve kterých si můžete dát čerstvé ryby, obchůdky… A především nádherné dlouhé bílé pláže.

Na konci února už v JAR v podstatě léto končilo a městečko tak bylo po sezóně, což bylo cítit nejen tam, ale v podstatě kamkoli jsme se vrtli. Všude bylo poměrně málo lidí, málo turistů, s takovým nádechem VIP. :) Opravdu jsme si užívali posezení v místní restauraci na terase s výhledem na pláž a čerstvou rybou na talíři.

Plettenberg Bay je sám o sobě skvělý na odpočívání. Taky tady můžete podniknout výlety na moře za žraloky, velerybami nebo delfíny, ale to spíše v zimě (červen – září). Můžete navštívit krásný národní park Roberg, který jsme my nenavštívili, protože děti lákaly spíše zvířata a pláž, než procházky přírodou. :)

Moře nebylo moc na koupání, bylo opravdu ledové, děti to od plážových hrátek neodradilo.

V okolí Plettenbergu je hned několik míst, kde se můžete setkat se zvířaty. Jedno odpoledne jsme navštívili Plettenberg Elephant Sanctuary. Jedná se o malou přírodní rezervaci, ve které žijí pouze sloni, kteří jsou současně zvyklí na lidské ošetřovatele, nicméně je potřeba k nim přistupovat s respektem.

Už když vás vidí z dálky přijíždět, jdou vám naproti, protože ví, že jim donesete nějakou dobrotu. A krmit slona… je prostě zážitek. :D

Další zvířecí zážitek je návštěva Monkeyland, což je oplocený les, ve kterém žije více než 550 opic a lidoopů a vy můžete strávit přibližně hodinovou prohlídku v jejich prostředí. Pro nás byli největším zážitkem lemuři, kterých je v lese přes stovku a jsou docela zvědaví, takže vás budou pronásledovat v podstatě celou dobu. :)

Nedaleko Monkeyland je ještě park Birds of Eden. Nám už na něj nezbyl čas, nicméně pokud tento článek čtete za účelem vytvoření vlastních plánů na cestu Jižní Afrikou, určitě stojí za to jej zmínit. :)

Druhá strana Jižní Afriky – chudoba

Bez návštěvy townshipu by naše cesta po JAR nebyla kompletní, a tak jsme právě v Plettenbergu jsme také navštívili s průvodcem místní chudou čtvrť alias „township“. Tuhle odvrácenou stránku Jižní Afriky rozhodně stojí za to vidět a tady je možné ji zažít bezpečně a autenticky s lokálním člověkem. My jsme využili služeb Blue Ocean Adventures.


⁣⁣
Townships jsou chudé čtvrti, do kterých byli v dobách apartheidu vystěhováváni ne-bílí Afričani a dodnes tady žije asi čtvrtina obyvatel. Ty kolem velkých měst jsou známy svou vysokou kriminalitou. Tohle byla malá vesnička a šli jsme tam s průvodcem, lokálem. Takže nic nebezpečného. ⁣⁣
⁣⁣
Je spousta myšlenek, které bych kolem toho mohla sdílet, pro dnešek vyberu jednu. Téma ŠTĚSTÍ. ⁣⁣


⁣⁣
Víte, ti lidé tady sice řeší každý den trochu jiné výzvy, než my. Ale žijí ve své komunitě, se svými rodinami a kdyby šlo štěstí změřit, nemyslím si, že by jejich míra štěstí v každodenním životě byla výrazně jiná, než míra štěstí lidí v Havířově (dosaď si své město). Děti si hrají, mámy perou prádlo, psi pobíhají okolo… jako jo, ty podmínky jsou z našeho pohledu fakt děs, vůbec to nechci zlehčovat, ale z jejich pohledu je to prostě jejich normální život. ⁣⁣
⁣⁣
Pro mnoho obyvatel těchto čtvrtí je to dokonce výhra, že tu jsou. Jsou to utečenci z chudších afrických zemí sužovaných válkou nebo hladem. Takže jsou fakt šťastní, že tady jsou. Paradox, co? ⁣⁣
⁣⁣
Není potřeba říkat slova jako: “Jee, chudáci…” Protože to jsou lidi, kteří prostě hrají s kartami, které jim byly rozdány, stejně jako my zase s těmi svými. ⁣

Já vlastně nevím, co definuje chudáka. Ale řekla bych, že spíš, než dům, v jakém žije, jej definuje stav jeho mysli a emocí, ve kterých žije.

Mimochodem původní plán byl, že z JAR poletíme ještě do Lesotha, což je jedna z nejchudších zemí světa a s dětmi jsme měli takový nápad… Každoročně posíláme kozy, kuřata a další podporu skrze Skutečný dárek, nicméně pro malé dítě je taková pomoc tak nějak neuchopitelná. A tak nás napadlo sbalit všechny hračky, které už nepotřebujeme a vzít je místním dětem a mít ten prožitek, kdy člověk udělá radost konkrétnímu druhému člověku. :)

Před cestou do townshipu jsme už věděli, že Lesotho kvůli špatnému počasí neklapne. A tak jsme hračky dali právě místním dětem ve školce v townshipu. Tuto školku provozuje právě agentura Blue Ocean Adventures z peněz za „tours“ townshipem a další průvodcovské služby.

Tsitsikama National Park & Storms River

Naše cesta po Garden Route pokračovala dál na východ a následující zastávkou na několik nocí bylo městečko Storms River poblíž národního parku Tsitsikama. Ten je skvělý především pro milovníky outdoorových aktivit, najdete tady několik vícedenních cest (trails), stejně jako cesty jednodenní. Dále různé aktivity na vodě, bungee-jumping, Segway tours a podobně.

Ve Storms River jsme měli ubytování s takovým kempařským nádechem. Venkovní sdílenou kuchyni jsme využili k vaření i příjemnému posezení, atmosférou to připomínalo české léto na vodě, přestože lidí tady opět (podobně jako na všech dalších místech) bylo velmi málo.

Pro průzkum národního parku Tsitsikama jsme zvolili jednodušší trasu Waterfall Day Trail, která má necelých 7 km a vede podél pobřeží, částečně přes kamenité pláže, částečně lesem. Oplatilo se předem si o tom něco zjistit a vzít si pevnou obuv a mikiny. Vítr byl poměrně silný a trasa přes kamení docela náročná, nicméně opravdu krásná.

Další den se Jirka a Viki s Aničkou vydali na hodinovou projížďku na Segway okolo Storms River a odpoledne pak na Blackwater Tubing. Obojí je rozhodně skvělá zábava pro rodiny s většími dětmi a moc si to užili.

Ze Storms River jsme se vydali do Port Elizabeth, kde jsme přespali v hotelu u letiště a ráno přeletěli do Johannesburgu. Tady jsme si půjčili auto a jeli přibližně 3 hodiny na severozápad do Národního parku Pilanesberg.

Pilanesberg National Park a okolí

Cestu do Národního parku Pilanesberg jsme původně vůbec neměli v plánu. Nicméně počasí na jihu vypadalo na další dny spíše nepříznivě, což byl jeden z důvodů, proč se přesunout severněji a druhým důvodem bylo, že jsme chtěli zažít opravdové safari, což Pilanesberg nabízel.

Trochu jsme se báli. Cesty okolo Johannesburgu jsou nechvalně známé pro únosy aut (carjacking) a oblast všeobecně mediálně popisovaná jako hodně nebezpečná. Realita tak divoká rozhodně nebyla a když si člověk udělal pár výpočtů, zjistil, že statistická pravděpodobnost únosu je poměrně nízká. Cesta z Johannesburgu do Pilanesbergu proběhla velmi pohodově.

Ubytovali jsme se ve vile v Kingdom Resort nedaleko samotného Národního parku a Jihoafričany oblíbeného Sun City, což je obrovské zábavní centrum, hotel a akvapark. Sun City nás zajímalo, takže jsme se první den vydali na obhlídku a opět jsme byli překvapeni minimálním počtem lidí. Děti zamířily přímo do aquaparku a dvě hodinky se tam vyřádily.

Na samotné safari jsme si vyhradili dvě odpoledne v následujících dnech. Mnoho lidí přijíždí do oblasti jen na jednu noc, dají hodinku safari v podvečer a pak zase pádí dál do dalších lokalit.

My rádi na takových místech zůstáváme delší dobu. Máme tak možnost více nasát atmosféru místa, zažít místní „atrakci“ v různých obměnách a prožít ji více do hloubky. Což se v případě Pilanesberg National Park rozhodně povedlo.

Vydali jsme se na tzv. self-drive safari

To spočívá v tom, že do národního parku vjedete vlastním autem. Hlavní cesty parkem jsou asfaltové, většinu času ale strávíte spíše na cestě prašné a kamenité, takže je lepší půjčit si v půjčovně vyšší auto. Z auta samozřejmě nesmíte vystupovat – zvířata jsou divoká a v rezervaci žije i několik skupin lvů nebo stáda nebezpečných buvolů. K vystoupení nebo občerstvení slouží jen několik označených chráněných míst.

Do parku vede několik vjezdů, u kterých zaplatíte za vjezd a můžete si koupit mapu. První den jsme vjeli vjezdem Kwa-Maritane Gate a jeli asi 30 minut jihovýchodní cestou, na které jsme potkali stádo zeber a skupinu slonů.

Postupně jsme zjistili, že stojí za to sjíždět do tzv. „loop“, což jsou smyčky prašné cesty vedoucí více do přírody. Šance potkat tady nějaké zvíře je mnohem větší, než u hlavní cesty.

Celkově to bylo jako hledání pokladu. :) Probudila se v nás taková dětská dobrodružná objevitelská zvědavost a jezdili jsme smyčkami dokola a výskali nadšením, když jsme objevili pár zeber, antilop a nebo ve křoví zahlédli nosorožce.

Dojeli jsme až k Mankwe Dam, což je největší napajedlo v rezervaci, u kterého je možné zaparkovat a vystoupit z auta a pozorovat zvířata, která se chodí na večer napít.

Po cestě k Mankwe Dam nedaleko Visitors Centre se nám poštěstilo vidět i několik žiraf, které si bezstarostně vykračovaly přes cestu.

Hledání pokladu nás nadchlo. Tedy hlavně mě a Jirku. :D Řekla bych, že coby dospělí jsme více dokázali ocenit to, že zvířata jsou opravdu v přírodě a ve svém přirozeném prostředí a musíme je hledat. Děti to nadchlo především v momentě, kdy jsme jim pořídili dalekohled a tím to pro ně nabralo na zajímavosti.

Další den jsme se tedy vydali na cestu znovu, tentokrát jsme vjeli hlavní branou Bakubung Gate.

Hned u prvního malého napajedla jsme zahlédli dva hrochy, což bylo veliké štěstí a o kus dále několik prasat bradavičnatých. Ani jedno z těchto zvířat jsme den předtím neviděli, takže se nám potvrdilo, že navštívit park alespoň dvakrát se vyplatí. :)

Projeli jsme severozápadní cesty a „loops“, zastavili se ve Visitors Centru a opět i u Mankwe Dam, kde se tentokrát koupalo několik hrochů.

Po cestě z parku jsme narazili na páreček nosorožců přímo na cestě, což bylo neuvěřitelné štěstí a vzácnost.

Konkrétní tipy pro self-drive safari v NP Pilanesberg

  • Auto a řízení.Půjčte si vyšší auto, se kterým se vám bude lépe jezdit na vykotlaných cestách. My jsme měli Toyota Fortuner. Jezděte pomalu, nikdy nevíte, jaké zvíře bude stát uprostřed cesty za další zatáčkou.
  • Vezměte si s sebou svačinu a pití do auta. V parku je jedno návštěvnické centrum, kde se dá občerstvit, ale první den naší cesty bylo zavřené. Navíc na trasách, které vypadají jako kraťoučké, můžete strávit klidně hodinu, protože budete prostě dlouho předlouho obdivovat stáda zvířat, která objevíte. :)
  • Pořiďte si mapu. Můžete si ji koupit i vjezdu do parku nebo stáhnout na internetu. V parku jsou desítky maličkých okruhů zvaných "loop", odboček a malých cest, na kterých se často ukrývá ten pravý poklad.
  • Přibalte si dalekohled. :)To utrpení, když prostě NEVÍTE, jestli to, co vidíte na druhé strany Mankwe Dam je lev a nebo antilopa, to fakt nikomu nepřeju. :D S dalekohledem je safari větší zábava jak pro děti, tak pro dospělé. My jsme si dalekohled pořídili přímo ve Visitors Centru.
  • Nezapomeňte, že zvířata jsou DIVOKÁ.My lidé jsme tady návštěvníci, zvířata jsou tady doma. :) Nevystupujte z auta na místech, která k tomu nejsou určena. Dávejte pozor na slony a nosorožce, kteří mohou být nebezpeční. Pokud jde slon směrem k vašemu autu a mává ušima, je to signál, že se máte co nejrychleji odebrat z jeho teritoria.

2. Jihoafrická republika a BEZPEČNOST..?

„Cože? Do Jižní Afriky? Tam bych nejel ani zadarmo!“
„Jižní Afrika? Tam teprve poznáte, co to znamená bílý rasismus.“
„V Jižní Africe je největší množství únosů aut na světě. Ozbrojená přepadení a krádeže nejsou výjimkou.“
„Není neobvyklé, že vás sledují už z letiště a přepadnou poté, co dorazíte ke svému ubytování.“

Tak… tohle na mě navalila média i někteří cestovatelé na téma bezpečnost v Jižní Africe. Čím více jsem četla, tím více jsem se bála. Několikrát jsem to chtěla i vzdát. V mých představách byly vloupačky, ozbrojená přepadení domu, auta, na ulici. Prostě můj mozek spustil totální kovbojku a to i přesto, že lidé, kteří v JAR už byli a se kterými jsem na toto téma mluvila nebo si psala, pro změnu říkali:

„V okolí Kapského města jsme se cítili bezpečně.“
„Jižní Afrika byla jedna z nejlepších cest, projeli jsme celé pobřeží až k Mozambiku, spali jsme v camperu, chtěla bych se tam vrátit.“
„V Kapském městě jsem žila tři roky, je to úžasné město.“

Tak se pojďme podívat na to, kdo nás nakonec v JAR okradl…

Faktem je, že podle globálního indexu bezpečnosti je Jižní Afrika na 127. místě ze 163. Pro představu – Česká republika je na 10. místě. Faktem taky je, že lidský mozek přikládá mnohem větší význam negativním zprávám a věnuje jim více pozornosti. Můj mozek informace ohledně bezpečnosti v jeden moment přestal zvládat a lehce jsem zpanikařila.

Napadlo mě tedy, že nejlepší bude, když nás bude více. Ideální by byl nějaký zkušený místní průvodce, který by nás zároveň mohl vozit autem jako řidič. Nebudeme se tak muset soustředit na jízdu v opačném směru, na navigaci, objevíme i další místa, která jistě průvodce bude znát a běžně bychom je nenašli. Prostě jsme si to chtěli zjednodušit a zpříjemnit.

A tak jsme na doporučení od paní z webu Moje-Afrika kontaktovali slovenského průvodce jménem Mike, přesněji tedy Michal Volcko (registrační číslo WC8849) a v zájmu ochrany všech budoucích cestovatelů chci sdílet naše zkušenosti, nebo řekněme referenci na tohoto průvodce. 

Domluvili jsme si itinerář cesty, detaily i ne zrovna malou částku za průvodcovství a pronájem auta. Zaplatili jsme mu zálohu a po příletu do JAR se s ním opravdu setkali, absolvovali první dva dny cesty po Kapském městě a poloostrově a protože potřeboval půjčit větší auto na další dva týdny cesty, dali jsme mu BEZ DOKLADU další platbu ve výši 2000 EUR.

Za ty první dva dny jsme už měli docela důvěru k tomu, že je to opravdu certifikovaný průvodce, vyzná se a myslí to s námi dobře a mysleli jsme si, že celkovou fakturu nám prostě vystaví v závěru.

Vydali jsme se na cestu do Oudtshoorn a následně do Botlierskop, kde jsme mu zaplatili individuální ubytování nedaleko rezervace a domluvili se s ním na ráno. Uprostřed noci přišla tato zpráva na WhatsApp:

Rozhodl jsem se ukoncit nasi spolupraci. Pak poslu vyuctovani. Vy Si poradite. Hodne stesti.

Cože? Nechal nás bez auta, bez dostatečného jídla, které jsme měli jet koupit ráno s ním, se čtyřmi dětmi uprostřed ničeho a odjel pryč s autem i několika věcmi, které jsme si v autě nechali, bohužel i takovými, které nám zpětně chybí. :( Zablokoval si nás okamžitě na WhatsApp, neodpovídal na maily, zprávy a nezvedal telefon náš ani jiný. Prostě zmizel. Měli jsme u něj předplaceny služby ještě za 1640 EUR.

Závěr?

Tak strašně jsme se báli, že nás v Jižní Africe, v té strašně nebezpečné a násilné zemi někdo okrade, až jsme si to opravdu přitáhli… Okradl nás Slovák, průvodce Michal (Mike) Volcko z Afrikaholidays.com.

To nevymyslíš. :D

Jací jsou vlastně jihoafričané a jak jsme se z hlediska bezpečnosti cítili my

Nutno říct, že spát v domě obehnaném ostnatým drátem a elektrickým ohradníkem, v domě, kde v každé místnosti je tlačítko Emergency pro případ vloupání, to je prostě podvědomě stres. A v takovém stresu prostě nemá smysl cestovat.

Takže jsme si to museli v sobě trošku ujasnit a přijmout, že ano, musíme být více ostražití, hlídat si více svoje věci, nenechávat nikde nezabezpečené auto, děti, respektovat to, že krádeží i přepadení tady může být více.

Na druhou stranu, to může být i v centru Barcelony… jednoduše je důležité mít oči otevřené, hlídat si své děti a nelézt do nebezpečných míst, nevystavovat se zbytečnému riziku.

Být obezřetnější. Nejezdit v noci, mít zamknuté auto za jízdy, nenechávat věci v autě, zamykat dům, nenechávat cennosti jen tak někde v domě ležet, a to ani v případě, že v domě jste.  Tato pravidla ostatně platí pro jakékoli cestování. Zároveň jsme si předem definovali, co by se mohlo reálně stát a jak se v takovém případě zachováme.

Kromě situace se slovenským zlodějem jsme se po celou dobu cítili poměrně bezpečně, a to jak v přírodě, tak ve městě. Samozřejmě jsme nechodili nikam v noci, do žádných odlehlých nebo nebezpečných lokalit a byli jsme bdělí. Jihoafričané jsou nicméně poměrně veselí a přátelští a mají smysl pro humor.

Nejčastěji jsme s nimi byli v kontaktu v různých parcích (Monkeyland, Oudtshooren apod.), kde dělali průvodce a vtípky byly v každé druhé větě, často takové, že člověk musel chvíli přemýšlet, jestli to bylo myšleno vážně, nebo je to skrytá legrácka.

Dále jsme s místními samozřejmě přicházeli do styku v supermarketech. Byli ochotní, milí, rádi poradili. Celkově prostě byli v pohodě.

Samozřejmě se potkáte i s těmi nejchudšími, ve velkých městech žebrají nebo prodávají různé cetky na křižovatkách a z hlediska bezpečnosti je jistě lepší mít zavřená okýnka. To rozhodně platí i o dalších cestách – nezastavovat, nekupovat nic z auta, neotevírat okno na křižovatce. Například v oblasti Pilanesbergu bylo takových prodejců u cesty spousta, prodávali dokonce různá zvířata (chameleony, ještěrky).

V Kapském městě byli stejně jako v dalších městech samozřejmě taky žebráci, se kterými se člověk běžně setkal na chodníku, asi jako v jakémkoli větším městě kdekoli na světě. Vyhli jsme se městům jako Johannesburg a Pretoria, která jsou údajně divočejší, tak jsme se to rozhodli ani netestovat.

Vykradení auta na parkovišti? Co proti tomu dělat:

Ať už jste ve velkoměstě nebo na vesničce, u každého parkoviště najdete samozvané hlídače, kteří často mají reflexní vesty a sami se k vám přitočí, když parkujete, případně vám i ukážou, kam zaparkovat. 

Neodhánějte je! Naopak pokývejte hlavou na souhlas. 

Tento člověk vám totiž pohlídá auto, zatímco budete nakupovat v supermarketu nebo si užívat na atrakci. Když přijdete zpět k autu, dejte mu za hlídání nějaké drobné. 

Dělali jsme to tak po celou dobu naší cesty. Auto bylo vždy ohlídané a někdy mělo i umytá okna. :) Brali jsme to nejen jako službu pro nás, ale i jako formu přispění místní komunitě, která nemá moc možností si vydělat.

3. Je potřeba nějaká očkování nebo speciální přístup z hlediska zdraví?

Jižní Afrika je ekonomicky třetí nejbohatší země celého kontinentu a adekvátně tomu vypadá i zdravotnictví, obzvláště to soukromé, ke kterému se dostanete jako turista v případě, že to potřebujete. Já jsem potřebovala konzultaci s lékařem pár dní po příletu a navštívila jsem bez předchozího objednání ordinaci, kde jsem šla v podstatě hned na řadu a zaplatila za to v přepočtu asi 600 Kč, dojem byl dobrý, lékař působil profesionálním dojmem a pomohl mi.

Jižní Afrika je mimo tropické pásmo a na většině území se tak nevyskytují tropické nemoci jako dengue, malárie a podobně. Malárie se vyskytuje pouze na hranicích s Mosambikem a v Krugerově národním parku. (Zdroj: WHO.int)

Z hlediska zdravotních rizik vyplývajících z nějakých infekčních onemocnění nebo cestovatelských onemocnění (průjmy apod.) bych tedy cestu Jižní Afrikou přirovnala k cestě Jižní Evropou. Můj osobní názor je, že není potřeba žádné speciální očkování. Hygiena na všech navštívených místech byla na standardní úrovni.

4. Má cenu jezdit do Jižní Afriky s dětmi?

Rozhodně ano! Procestovali jsme s dětmi už kus světa, viz.například článek, kam se vydat v zimě s dětmi. A když srovnám faktory jako hygiena, rizika nemocí, klima, časový posun (1 hodina), rychlost přesunu letadlem, bezpečnost na silnicích, potenciál zábavy s dětmi, tak Jižní Afrika z toho vychází jako jeden z vítězů. :)

Jediné mínus, které u Jihoafrické republiky vnímám já, je bezpečnostní situace – vyšší kriminalita, ale tohle mínus, jak už jste se mohli dočíst, je převážně v hlavě, za předpokladu, že se nevystavujete riziku (cestování v noci, cestování do nebezpečných lokalit, zastavování na cestě, lehkomyslné nakládání s osobními věcmi apod.).

Po Jižní Africe jsme cestovali se čtyřmi dětmi. V tomto počtu to má samozřejmě svá specifika. Například se nevlezeme do hotelového pokoje a musíme vždy hledat větší ubytování, jako třeba domy, vily, chaty a podobně. Taky potřebujeme větší auto, které ovšem šlo půjčit na každém letišti.

Věřím, že cestování dětem otevírá obzory, učí se spoustě nových věcí a je to úžasný způsob, jak si užít společný čas a nasbírat zážitky na celý život.

Jižní Afrika nám to potvrdila. Nemuseli jsme ani příliš vyhledávat uměle vytvořenou zábavu, jako třeba na Floridě, protože to, co Afrika nabízí po stránce přírody a zvířat, to roztopí srdce každému puberťákovi a nadchne všechny maloše. :)

Sloni, lemuři, žirafy, zebry, nosorožci, prasata, tučňáci, lachtani, opice, pštrosi, želvy… nebyl den, kdy bychom nezažili nějaké dechberoucí zvířecí setkání. Počítám tedy mezi to i setkání s pidi štírem v Tsitsikamě. :D Děti to bavilo a naše vnitřní děti rozhodně taky, ani jsem netušila, jaké nadšení a radost ve mě spustí třeba takové krmení slona nebo procházení se mezi tučňáky.

Takže ano. Jeďte do Jižní Afriky s dětmi. Stojí to za to a není se čeho bát.  :)

5. Pláže a podnikání z pláže v Jižní Africe - je to dobrá destinace?

Při naší cestě po Garden Route jsme měli možnost vidět a navštívit hned několik pláží. Připomínám, že nejsme v tropech, ale spíše v subtropickém pásmu, takže pláže tomu odpovídají. Najdete tady dlouhé, široké, s obrovskými vlnami, které na některých místech přejí surfařům (oblíbené místo na surf je Jeffreys Bay).

My jsme cestovali Jižní Afrikou na sklonku místního léta, tedy na přelomu února a března a mohli otestovat vodu jak v Atlantickém, tak v Indickém oceánu. V obou případech byla teplota vhodná spíše pro fanoušky Wim Hof Metody, než pro plážové povaleče. :D

Co se týče plážového podnikání, Jižní Afrika rozhodně nepatří k nějakému centru digitálních nomádů, jako třeba Bali nebo Thajsko. Pro individuálního online podnikatele ale má vše, co potřebujete. Tedy – internet. :D Nicméně rychlost internetu na většině míst, která jsme navštívili, byla spíše pomalá nebo i neexistující.

My si na cestách vždy kupujeme ihned po příletu SIM kartu, abychom měli místní data, což ostatně využijete nejen coby online podnikatel, ale i coby běžný cestovatel pro orientaci, booking ubytování, hledání trasy a dalších informací.

Už na letišti jsme si koupili místní SIM kartu, kde nás vyšlo 10GB v přepočtu asi na 1000 Kč. Téměř všude bylo poměrně kvatlitní pokrytí a internet fungoval ucházejícím způsobem. Nicméně nic na upload videí nebo živá vysílání. Data se dala snadno dokoupit v prodejnách Vodacome, od kterého jsme měli SIMku.

Kde koupit SIM kartu?

Pokud podnikáte online jako my a potřebujete být připojeni k internetu, rozhodně doporučuji lokální SIM kartu, kterou koupíte ihned po příletu na letišti v Kapském městě, když vyjdete z příletového prostoru do příletové haly. 

6. Kde jsme zatím nebyli a stojí to za zvážení.

Na naší cestě Jihoafrickou republikou jsme projeli jižní cestu, která je známá jako Garden Route a vede z Kapského města do Port Elizabeth. Odtud jsme letěli do Johannesburgu a dál autem do Národního parku Pilanesberg. Procestovali jsme toho hodně, rozhodně ale ne vše.

Takže co si myslím, že by ještě stálo za návštěvu?

Rozhodně Dračí hory, které se táhnou na východní hranici Lesotha. Samotné Lesotho jsme měli původně také v plánu, lákalo nás vidět dinosauří stopy otištěné ve skále, které tady je možné vidět hned na několika místech, stejně jako zažít místní přírodu a kulturu. Ale počasí moc lákavé nebylo, proto jsme se raději vydali do Pilanesbergu.

Mnoho cestovatelů také pokračuje za Garden Route východněji za Port Elizabeth přes Kwa-Zulu Natal do města Durban. Někteří pak až k hranicím Mozambiku nebo do Svazijska.

Další bod zájmu, který jsme měli v hledáčku a nakonec od něj prozatím upustili a necháme si jej na později, jsou Viktoriiny vodopády v Zimbabwe. Létají sem přímé lety z Johannesburgu i Kapského města a většina turistů si tímto výletem ozvláštňuje cestu JAR.

Já jsem to velmi zvažovala, ale nakonec jsem od toho upustila kvůli malári, která se v této oblasti lehce vyskytuje právě v období dešťů (Zdroj: WHO.int). Sofinka měla v době naší cesty Jižní Afrikou teprve osm měsíců, tak jsem si říkala, že s tímhle výletem počkáme, až mladší děti trošku vyrostou. :)

Další věc, která me opravdu zaujala a šla bych do toho spíše pokud bychom cestovali bez dětí, je Blue Train nebo jeho alternativa Rovos Rail. Viděli jste film Vražda v Orient Expresu a vaše dobrodružná cesta zatoužila po tom, abyste se takovým Orient Expresem někdy projeli? Moje rozhodně. :D

A právě tak vypadají tyto luxusní vlaky, které mají několik tras, jedna třeba mezi Kapským Městem a Pretorií, ve kterých jedete třeba 2-3 dny vč. zastávky na nějakém zajímavém místě, luxusních večeří a spaní jako hrdinové Orient expresu. Jednou to musím zkusit. :)

7. Je potřeba vízum do Jižní Afriky? Kde ho sehnat?

Občané České republiky nepotřebují pro cestu do Jižní Afriky vízum, a to na turistický pobyt do 90 dnů (Zdroj: MZV.cz). Stejně tak Češi nepotřebují vízum do Lesotha, Svazijska nebo Zimbabwe (Viktoriiny vodopády) či Botswany. Pokud přemýšlíte nad cestou více zeměmi, pak jediné, kam vízum vyřizované předem aktuálně Češi potřebují, je Namibie.

Slováci to mají trošku složitější. Potřebují si vyřídit předem víza do Jihoafrické republiky, Namíbie, Botswany i Lesotha (Zdroj: MZV.sk). Slováci nepotřebují vízum předem do Svazijska. Více informací k vyřizování víz jsem našla například na webu Travelistan.sk.

Specifika cestování s dětmi, rodné listy, souhlas s vycestováním

Státy celé oblasti jižní Afriky v minulosti vyžadovaly nebo stále vyžadují doložit to, že děti, které cestují s vámi, jsou opravdu vaše. V praxi to znamená, že máte s sebou okopírovaný soudně ověřený překlad rodného listu dítěte. V případě, že dítě cestuje jen s jedním rodičem, tak souhlas druhého rodiče s cestou.

Jižní Afrika (JAR) zrušila tuto povinnost na podzim roku 2019. Nicméně nikdy nevíte, na jakého celníka narazíte. Proto jsme měli předem přeložené a soudně ověřené překlady všech rodných listů. Ty jsem zajistila korespondenčně s překladatelskou agenturou Aspena. Zároveň jsme měli s sebou souhlas otce starších dětí, které mám ve střídavé péči, s cestováním s úředně ověřeným podpisem.

Nikdo to po nás ani jednou nechtěl. Ale papír nic moc neváží a je lepší to s sebou mít, než litovat.

Formulář Souhlasu s vycestováním dětí najdete na stránkách MZV.

8. Jak se do Jihoafrické republiky dostat? Jak se přepravovat po JAR? Půjčení auta.

Letenky

Nejrychlejší let do Jižní Afriky vede z Vídně. Je to přímý let do Kapského města, který trvá přibližně 12 hodin.

My jsme do JAR přiletěli z Bali, kde jsme předtím byli měsíc s mladšími dětmi. Letěli jsme přes Dubaj, takže trošku kostrbatě. Starší děti za námi přiletěly s Lufthansou z Katovic s přestupem ve Frankfurtu, odkud létají přímé lety.

Pokud chcete letět z Prahy, můžete zvolit cestu přes turecký Istanbul. Tuto trasu jsme absolvovali po cestě domů a včetně přestupu celá cesta trvala asi 16 hodin.

Já si obvykle vyhledávám letenky a možné spoje na webu www.studentagency.cz a následně si ceny porovnávám s cenami samotných leteckých společností. Pokud vychází podobně, kupuji přímo na webu Student Agency. Už jsme si takto koupili desítky letenek.

Vnitrostátní letenky

Pro přesun z Port Elizabeth do Johannesburgu a pozdějí z Johannesburgu do Kapského města nám přišlo pohodlnější a zároveň podstatně bezpečnější letět vnitrostátním letem. Letenky jsem kupovala online přes StudentAgency asi dva dny předtím, než jsme chtěli letět. Vnitrostátních letů je v rámci JAR spousta.

Letiště v JAR, která můžete využít:

  • Kapské město (mezinárodní letiště)
  • Johannesburg (mezinárodní letiště)
  • Lanseria (poblíž Johannesburg, některé lety jsou zde levnější)
  • Port Elizabeth (pro návrat z Garden Route do KM nebo do Johan)
  • George (pro Knysna, Plettenberg)
  • Durban (východní pobřeží)
  • Kruger International (pro návštěvu Krugerova národního parku)
  • Maseru Internetional – letiště v Lesothu, létá se sem pouze z Johannesburgu)
  • další malá letiště, viz mapa.

Ceny jsem sledovala delší dobu a byly podobné bez ohledu na předstih, s jakým člověk let kupoval a rozdíl v ceně byl podle času, kdy člověk letěl. Nejlevnější se daly pořídit asi za 1500 Kč/ks. My jsme letěli s British Airways za cca 2500Kč/ks.

Půjčení auta

V Jižní Africe se jezdí vlevo, tedy na opačné straně, než u nás. Měli jsme z toho trošku obavy, což byl taky jeden z důvodů, proč jsme původně chtěli trasu absolvovat s průvodcem. Okolnosti nás pak postavily před hotovou věc – Jirka prostě musel řídit. A víte co? Bylo to úplně v pohodě, velice rychle si to zautomatizoval.

Jak si zjednodušit řízení vlevo?

Půjčte si auto s automatickou převodovkou. Nebudete se muset soustředit na řazení levou rukou a můžete více pozornosti věnovat provozu i navigaci. S automatem je řízení v opačném směru v pohodě. :)

Cesty i provoz jsou v JAR ve srovnatelném stavu s Evropou. Podle statistických údajů je zde podstatně více bouraček, takže je fajn být ve střehu, ostatně jako všude jinde. :)

Přeprava po Kapském městě bez půjčeného auta (Uber, Taxi)

V Kapském městě jsme strávili týden bez vlastního auta a využívali jsme několikrát denně služby Uber.

Pokud jej neznáte, je to aplikace, kterou si stáhnete do mobilu a zde zadáte, kam chcete jet a appka vás spáruje s nejbližším řidičem. Vy vidíte jeho hodnocení a počet jízd, vidíte, kolik vás cesta bude stát. Ideální je zadat si do appky svou platební kartu, nemusíte tak vůbec řešit platbu v autě a platba se stáhne automaticky.

9. Jak se ubytovávat v Jižní Africe, když cestuji bez cestovky?

Pokud chcete bydlet v hotelech, tak já hotely hledám přes Booking.com. V každé lokalitě najdete hotely všech možných kategorií dle vašich finančních preferencí i míry pohodlí, které chcete mít.

Rádi také využíváme AirBnb.com, mimochodem pokud ještě u AirBnb nejste zaregistrovaní, můžete to udělat přes můj odkaz tady. Mají fajn partnerský program – dostanete slevu 500 – 700 Kč na první ubytování a já dostanu 375 Kč kredit na další cesty jako odměnu. :)

My jsme přes Booking bydleli v Jižní Africe na těchto místech:

Přes AirBnb jsme v Jižní Africe bydleli tady: 

10. Ceny v Jihoafrické republice - jídlo, ubytování a další náklady. 

Jihoafrická republika je zemí, ve které žijí lidé jak v bohatství „západní“ kultury, tak v chudobě a bídě, kterou tady zanechalo dědictví apartheidu. Tomu jsou adekvátní i ceny potravin a další náklady, které máte jako návštěvník spojené s cestováním.

Měna je jihoafrický rand a v drtivé většině jsme platili kartou nebo skrze mobil (Apple pay). Je určitě dobré mít hotovost, banky si účtují comission, takže je nejlepší vybrat hotovost z bankomatu.

Vzhledem k tomu, že jsme cestovali se čtyřmi dětmi, stravovali jsme se nejčastěji „doma“. To znamená, že jsme jídlo nakupovali v supermarketech společně s místními, a pak jsme si doma vařili, jednou i ugrilovali.

Supermarkety jsou vybaveny stejně, jako jsme zvyklí z Česka. Najdete tady úplně všechno: čerstvé ovoce a zeleninu, pečivo, maso, mléčné výrobky, sladkosti, trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, potřeby pro děti/kojence. Nejkvalitnější potraviny měli v řetězci Woolworths, běžná kvalita srovnatelná třeba s Tescem byla pak v řetězcích Spar nebo Pick-n-Pay. Ceny potravin v Jihoafrické republice bych přirovnala k cenám u nás. Něco je levnější, než dražší = určitě si toto rádi prozkoumáte sami. :)

Totéž platilo o cenách v kavárnách a restauracích. Jsme při cestování zvyklí spíše na „západní“ dražší ceny, a tak nás několikrát mile překvapilo, že ceny byly opravdu srovnatelné s Českem. Každá lokalita měla svá specifika, co se jídla týče. My jsme si pochutnali hlavně na čerstvých rybách v Plettenbergu i Knysna.

Jihoafričani rádi grilují, a tak si tady určitě dobřejte alespoň jednou taky místní „brai“ neboli grilovačku. :) Typická potravina pro celou Jižní Afriku je sušené maso biltong. Vzdáleně by se dalo přirovnat k americkému jerky, je ale sušeno jinou technologií, proto je více šťavnaté a chutnější.

Co říct závěrem..? :)

Celému africkému kontinentu jsme se dlouho vyhýbali. Měli jsme totiž strach. Strach je součástí cestování a když se vydáváte do neznáma, někam, kde to není úplně obvyklé a nevíte, co vás čeká, bylo by divné ho nemít. A co pomáhá na strach? Informace a zkušenosti. :)

Jsem moc ráda, že jsem měla možnost se inspirovat u dalších cestovatelů, například ve videu u cestovatelské rodinky The Sikls, nebo na Facebooku Ala v Africe a o Africe. Od obou jsem dostala taky osobní rady a sdílení zkušeností, což mi pomohlo s překonáním strachů okolo bezpečnosti, které se rojily v mé hlavě.

Cenné rady jsem dostala taky od Gabriely, Češky žijící v JAR, která se mi na podzim sama ozvala, že jí právě do Jižní Afriky dorazila moje knížka Podnikání z pláže. :) Náhodička!? Vždycky mě fascinuje, jak je vše propojeno. A bylo moc fajn potkat na druhém cípu světa svou čtenářku a dát si společně kávičku.

Zajímavé informace a inspiraci jsem našla i na mém oblíbeném cestovatelském blogu Travelistan.sk.

Jihoafrická republika nás nadchla. Příjemné klima, spousta nádherných míst, na kterých bylo málo turistů, bohatá příroda a možnost setkání s mnoha zvířaty v jejich přirozeném prostředí. Užili jsme si nezapomenutelnou cestu. A tak přeji totéž i vám. :)

Stáňa

Stáňa Stiborová
Inspiruje lidi, jak žít svobodně, radostně a naplno a učí je, jak využívat potenciál internetu a online marketingu k tomu, aby se mohli vydávat za svými sny a podnikat třeba z pláže.

Je máma tří dcer a jednoho syna, žena skvělého muže, vášnivá cestovatelka, expertka na online marketing a úspěšná podnikatelka.

Stáňa je autorka projektu Podnikání z pláže. Jejími online kurzy Podnikání z pláže prošly už tisíce lidí. Je také autorkou knihy Podnikání z pláže, kterou už četlo přes 42 000 čtenářů. Také je autorkou online bestselleru Jak napsat eBook za 14 dní.

Více o Stáni najdete tady >>
Komentáře