Wim Hof metoda – aneb proč se dobrovolně koupu v ledu

“Právě jsem prožila úžasnou zkušenost, byla jsem na workshopu, kde jsme se na dvě minuty ponořili do ledu,” sdílela se mnou koncem srpna 2017 moje kamarádka a zároveň učitelka práce s myslí Tereza Kramerová.

“Uff, tak tohle je něco, co fakt nikdy nepotřebuju zažít, vlastně o tom nechci ani slyšet,” odpověděla jsem a třásla se už jen při té představě a v duchu si říkala, že s tímhle je Tereza úplně totálně za hranicí mých představ. Nemusím zkoušet všechno.

Nenávidím zimu…

Když do Česka přichází mrazy, balím kufry a jako stěhovavý pták letím za teplem. Nenávidím studenou vodu, která je pro mě kdekoli pod hranicí 28°. Ve sprše na sebe pouštím horkou vodu a stejně mám v průběhu sprchování potřebu teplotu přidávat.

“To nevadí,” usmívá se Tereza, “naučím tě alespoň Wim Hofovo dechové cvičení. Má neuvěřitelné benefity pro tělo, protože se při něm mění Ph organismu z nezdravého kyselého na zásadité, aktivuje imunitní systém, srovnává se krevní oběh, vyrovnává hormonální disbalanc a mnoho dalšího,” vyjmenovává mi Tereza.

Kdo je Wim Hof?

O Wim Hofovi, ledovém muži a držiteli 26 světových rekordů, mezi kterými jsou nejen neuvěritelné bezmála dvě hodiny zasypané v ledu, ale také výstup na Kilimanjaro za rekordní čas jen v trenkách, výstup do 6700 mnm Mount Everestu taky jen v trenkách v zóně, kde jiní jsou po uši zabalení v péřovkách a s kyslíkovou lahví na zádech, nebo zaběhnutí maratonu v Namibijské poušti bez vody, slyším poprvé. To ještě netuším, že brzy budu mít možnost prožít s ním intenzivní týden.

Co mě ovšem na začátku fascinuje nejvíce jsou výzkumy, které s ním začali dělat lékaři a vědci, mimo jiné vpíchnutí injekce bakterie způsobující rychlý nástup nemoci a vysoké horečky. Dalších pár desítek testovaných lidí bylo do několika hodin v horečkách, Wim dvě hodiny dělal své dechové cvičení a v dokumentu, který byl o tomto výzkumu natočen sdílí, že měl chvíli jen lehkou bolest hlavy.

Následně naučil stejné cvičení pár obyčejných lidí a měli stejné výsledky. Zůstali zdraví, i když podle všeho měli být nemocní. A tím se spustila revoluce ve způsobu nahlížení na schopnosti mysli a potenciálu lidského těla ovlivňovat vlastní imunitní systém a zdraví.

Vědci i lekaři uznali, že je v silách běžného člověka ovlivňovat vlastní vůlí imunitní a nervový systém. Což do chvíle, než se začaly dělat testy s Wim Hofovou metodou, považovalo za nemožné.

Můžeme uzdravit sami sebe

Od té doby má Wim na kontě už mnoho vědeckých výzkumů, které dokazují obrovský přínos jeho metody v léčbě autoimunitního onemocnění, lymské boreliózy, nejrůznějších zánětů v těle, chronických bolestí, depresí, maniodeprese, schizofrenie, zbavování závislostí a další a další. Přes 45,000 referencí, díků a zkušeností lidí z celého světa…

Fajn, tak tohle mě zajímá

Tereza mě provádí dechovým cvičením, které má tři fáze:

1) Kontrolované překysličení

V první fázi se dýchá tak, že děláte přibližně 30-40 aktivních nádechů plně do břicha, plic i hlavy s pasivním lehkým výdechem. Přibližně po 30 cyklech nádechů a výdechů člověk začne cítit v těle lehké mravenčení, já jej často cítím v konečcích prstů v rukách, nebo lehké motání hlavy, což je znamení překysličení organismu.

2) Zadržení dechu

Po třiceti intenzivních nádechnutích se plně vydechne a zadrží dech co nejdéle to jde. Tohle je moment, kdy se začínají v těle dít ty správné léčivé procesy, aktivuje se imunitní systém a léčí záněty.

3) Plný nádech do hlavy a zadržení dechu

V okamžiku, kdy cítíte silnou potřebu se nadechnout, se plně nadechnete tak, že vytlačíte veškerý kyslík do hlavy a vydržíte asi 15 sekund. Dochází kvyplavení šťastných hormonů, jako je dopamin, serotonin. Může vám trochu hučet v hlavě nebo pískat v uších, ale to z chvíli odezní.

Máte z sebou první cyklus a ideální je udělat celkově 3, nebo prostě tolik, kolik cítíte. O tom to je především, dělat vše podle svých pocitů, protože každý je jiný.

Toto dechové cvičení samo o sobě je velmi mocné a na síle léčebných procesů nabírá v kombinaci s postupným vystavováním se chladu, ideálně skrze 2-3 minutové každodenní studené sprchy nebo koupele.

Moje každodenní zkušenosti

Od momentu, kdy mě Tereza dechové cvičení naučila a připadala jsem si při něm jako na dobrém tripu, v úplně jiné dimenzi své mysli, jsem s ním začala experimentovat.

Ne nadarmo jedno s Wimových hesel zní: “Get high on your own supply.” (Sjeď se na svých vlastních zdrojích.)

Náznaky rýmy nebo bolesti v krku mi několikrát odezněly dřív, než se nemoc rozjela. Bolesti hlavy z přepracování mizí po 2 kolech dýchání. Po fyzickém přetažení ze sportovních výkonů se mé tělo po dechovém cvičení regeneruje mnohem rychleji a když naopak dýchám před výkonem, tělo s lehkostí zvládá mnohem více.

Když jsme šli v červnu kus Svatojakubské cesty v severovýchodním Španělsku se 14kg závažím v podobě našeho dvouletého Juráška a každý den si dali do těla 15-20km, večer co večer mě pořádně bolely záda a nohy a ráno jsem se budila rozlámaná. Stačily 2 kola dýchání a občas k tomu studená sprcha a byla jsem jako znovuzrozená. Tělo se dostalo během 15 minut do pohody, nic mě nebolelo a mohla jsem vyrazit na další kus cesty.

Největší vliv má ovšem dýchání na mé emoce a psychiku. Vytáhne mě z temných údolí mé mysli, zklidní rozbouřené emoce a dokonce díky němu už dva měsíce zvládám zbavování se závislosti na cukru. Dvě tři kolečka dýchání totiž poslouží uvolnění dopaminu a serotoninu mnohem více, než půlka čokolády. :)

Ice ice baby…

Možná čekáte, kdy přijde ta ledová část, ta která na Wim Hofově metodě mnohé fascinuje i děsí zároveň. Záměrně jsem věnovala pozornost hlavně dýchání, protože i kdyby člověk dělal jen to, účinky jsou obrovské. Ale pojďme se zchladit…

Přísahala jsem, že ledová voda nikdy. O pár měsíců později jsem se ocitla v situaci, která by z pohledu nezaujatého pozorovatele vypadala hodně absurdně.

38 lidí z 18 zemí světa včetně Austrálie, Indie, Kanady, USA a mnoha evropských zemí přiletělo do Pyrenejí a v malém nafukovacím bazénku se opakovaně nořili na deset a více minut do ledu. Já mezi nimi.

Od mého prvotního odporu k chladu uběhlo už pár měsíců, první koupel ve studeném lomu s mou průvodkyní Terezou, následně několik měsíců každodenní chladné koupele nebo studené sprchy mě učily, jak funguje můj strach, odpor mysli k čemukoli nepohodlnému a zároveň jak moc živě a uvolněně funguje moje mysl díky studené vodě.

Ledová voda je ovšem jiný level…

Na Wim Hofových kurzech se do ledu chodí obvykle na 2 minuty. Tohle ovšem byla master class a Wim usoudil, že potřebujeme vidět, jak mocná může být naše mysl.

A tak jsme do ledu šli na poprvé na deset minut.

Když ponoříte své tělo do bazénu plného ledových kostek, každá buňka vašeho organismu křičí, ať utečete. Ta bolest je srovnatelná snad jen s porodem a úplně stejně je potřeba ji prodýchat, nebojovat s ní, přijmout a uvolnit se. Jak vidíte, poprvé mi to fakt nešlo. :D

(Mimochodem přála bych všem porodníkům ponořit se na deset minut do ledu a do toho si nechat lidmi okolo pokládat otázky o svém datu narození, jméně za svobodna a porodní váze jejich starších dětí. :D Vážně. Myslím, že by to v porodnictví mnohé změnilo. Ale zpět k tématu.)

Přijmout bolest a uvolnit se, go with the flow

Lehko se to řekne, ale těžko dělá, když to zažíváte poprvé. Dostala jsem se do takové paniky, že se mi ani přes obrovskou podporu Wima, jeho týmu a spoluledovníků uvolnit nedařilo. Byla jsem ve své hlavě a jediné, na co jsem dokázala myslet bylo, že to bolí a kdy už to skončí.

Moje mysl byla na koni a ovládala mě

O dva dny později, když se blížila další ledová koupel, mysl propadala panice a přesvědčovala mě, že tohle fakt ne. Do poslední chvíle tvrdila, že do toho nejdu, nedám to.

Led je jen zrcadlo. Obrovské zrcadlo všeho krásného i destruktivního, co uvnitř sebe máme.

Led je jen zrcadlo.

Obrovské zrcadlo všeho krásného i destruktivního, co uvnitř sebe máme.

Jak inspirativní bylo sledovat naprosto vyrovnanou Terezu, průvodkyni lidí po krajinách jejich mysli, jak si led užívá, prozpívává a podporuje svou energií ostatní lidi. Mistryně mysli. :) Moje velká učitelka.

Ostatní se tvářili odhodlaně a snad i nadšeně a já jsem stála nad bazénkem plným ledu a brečela z obrovského strachu z bolesti a utrpení. A pak jsem zvedla jednu nohu, druhou, a sedla si znovu do ledu. Protože led je jen zrcadlo a moje vůle je silná.

Věděla jsem, že pokud nepřepíšu první zkušenost, zavřu dveře k něčemu, co mě doopravdy může ještě mnohokrát zachránit.

Zkoncentrovala jsem se na svůj dech, nádech nosem do srdce, uvolnit ramena, vydechnout. Nádech, uvolnit, vydechnout… a najednou to přišlo. Stav, o kterém Wim mluvil.

Stav jednoty, kvůli kterému nemusíte meditovat třicet let v jeskyni, ale můžete se ho naučit zrychleně díky extrémnímu vnějšímu faktoru, kterým je led. Totální napojení na sebe sama, bytí uvnitř, cítit svou duši. Cítit teplo uvnitř svého těla a vědomě ho posílat tam, kde je potřeba, zahřívat se na povel.

Přestala jsem bojovat myslí a odevzdala se ledu.

Přecvakla jsem v hlavě do relaxačního modu, ve kterém je v takové situaci strašně těžké zůstat a musela jsem vynakládat veškeré své soustředění i vůli k tomu, abych nenechala svou mysl rozběhnout panické myšlenky a s každým nadechnutím se znovu a znovu vrátila sama k sobě. Do nitra.

Tohle pro mě byla jedna z nejcennějších zkušeností celého týdne. Ten pocit byl tak intenzivní, že se od té chvíle do něj umím vrátit a uklidnit svou rozbouřenou mysl a emoce.

Tím ale lekce z druhé ledové koupele neskončila

Jak už jsem psala, obvyklá délka je 2-3 minuty. Wim ale posunoval limity daleko za hranice našich představ a řekl, že v ledu budeme tentokrát 12 minut a těsně před vstupem do bazénku to posunul na 15. Panika, kterou jsem před tím měla, způsobila, že jsem si okamžitě vytvořila přesvědčení, že toto už nedám, že umřu… jak silná umí být naše mysl.

Prvních deset minut proběhlo poměrně v pohodě s výše popsaným soustředěním v extrémně stresové situaci. Prvotní nastavení, že to nedám, ovšem bylo mnohem silnější a postupně jsem ztrácela pozornost i sílu.

“Není to závod…,” všeptal mi někdo z instruktorů do ucha. Ano ano, už stačilo, půjdu ven. Neposlechla jsem. Musím tu přece sedět, protože se TO řeklo. Hodná holka v roli oběti na hranici svých možností…

Wim a Bart, jeden z instruktorů, mě v tu chvíli provedli rychlým dechovým cvičením pro aktivaci vnitřních tepelných zdrojů v mezižeberních svalech. Fungovalo. Udělala jsem ho ale mockrát po sobě, začínala cítit příznaky překysličení a otevřela jsem oči.

Kemp, lidi, bazének… to všechno bylo pryč. Moje oči uviděly neexistující hory, zamrzlé jezero, díru v ledu a zaplavil mě pocit, že toto je konec, utopím se v zamrzlém jezeře. “The excercise is over for you,” uslyšela jsem a dvě silné mužské ruce mě vytáhly z ledu.

Moje mysl ale stále viděla zamrzlé jezero. “Zachránili mě, neumřu, já žiju, já jsem naživu!!!” Moje duše prožila setkání se smrtí zapsané hluboko v zákoutích mého systému.  Přežila jsem. Žiju. Tolikrát jsem v temných údolích mého života chtěla nebýt a najednou vím, jak chutná cítit život každou buňkou mého těla.

“Máš někdy pocit, že neznáš smysl svého života? Až tě pověsím z útesu, pochopíš ho v jediné vteřině,” řekl Wim několikrát. Ano. Žiju. Díky, díky, díky.

Po půl hodině rozmrzání jsem ze svého prožitku načerpala ještě mnohem více

1) Cítila jsem své limity. Moje intuice mi už předem říkala, že zvládnu v pohodě 5-8 minut a nemusím se přemáhat a dělat to, co ostatní a já jsem neposlechla. Strach je často překážkou, ale zároveň je skvělým nástrojem, který nás chrání.

Nikdy jsem neuměla rozeznat správně intuitivní ochranný strach a panický nesmyslný strach, a protože panický nesmyslný strach, který na vše nepohodlné nebo neznámé říká NE A NE A NE je každodenní chleba nás všech, nerozeznala jsem ten klidný ochranný. A tahle zkušenost probudila tuhle dovednost a sílu mé intuice naplno. Už vím, kdy poslechnout a kdy jít vpřed navzdory strachu.

Strach umí být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Stejně jako mysl nebo ego.  

Mají pro nás smysl i úžasné přínosy, pokud jsme to my, kdo je řídí, ale také se umí dostat do rolí vládců nad našimi životy, kteří nás řídí.

2) Oběť versus tvůrce. Kdykoli se poddáme v životě okolnostem v roli oběti s pocitem, že se nám něco děje a neřídíme to, kdykoli se dostaneme do stavu fňukání a stěžování, ztrácíme svoji sílu. A to přesně jsem při druhé ledové koupeli udělala.

Musím tady být, protože se to řeklo. Vypla jsem své instinkty, vypla jsem svou sílu. Krásná zkušenost pro život.

A tím se dostáváme ke třetí ledové zkušenosti…

Možná si říkáte, že jít do ledu po takovém zážitku může jen naprostý blázen. Těší mě, to jsem já. :)

Rozhodla jsem se to změnit. Cítila jsem, jak se uvnitř mě zažehla obrovská vnitřní síla a vědomí správnosti. Rozhodla jsem se to otestovat. Postavit se plně do role tvůrce a s plným vědomím a silným rozhodnutím jsem potřetí udělala dva kroky do ledového bazénku. Za zády jsem měla Jirku se stopkami v mobilu a dohodu, že mě bude informovat o čase.

Pět minut v ledu… Ok, jak se cítí moje tělo. Rychlý vnitřní průzkum celým systémem mi řekl, že je vše v naprostém pořádku. Uvolnila jsem se do ledové přítomnosti.

Šest minut. Znovu kontrola. Vše je v pořádku, užívám si to, hraju si s různými možnostmi své mysli a zkoumám, co funuje a co ne. Ještě chvíli chci téhle možnosti využít.

Sedm, osm… tělo se víc a víc uvolňuje, ještě je to přínosné, moje tělo říká ANO.

Devět minut. Malíček na levé noze začíná bolet a mrzne, ego by rádo šlo dál a dalo si desítku, ale uvnitř cítím, že ani ego ani strach nemají v tuto chvíli místo k projevení názoru. Já rozhoduji, vnímám signál a jdu ven. Jsem venku. Cítím se úžasně a jdu dělat společně s ostatními rozehřívací cvičení. Jsem vítěz. Zvítězila jsem nad strachem, egem i svou myslí.

Už chápu, co to znamená, když moje tělo říká ANO a kdy říká NE. Už chápu, kam mě chce postrčit moje ego a jak jiné to je oproti popostrkování ze strany duše.

Už vždycky spolu budeme v bezpečí. Jsem to já, kdo rozhoduje. Já jsem ta, kdo strach, ego i mysl ovládá ke svému prospěchu, ne naopak.

Tohle není pro mě…

Možná vás otevřenost mého sdílení lehce děsí a říkáte si, že led není nic pro vás. Chci říct, že to, co jsme prožili, byly obrovské extrémy ukazující nám sílu mysli, ale nejsou potřebné.

Stačí dvě minuty na to, aby pro vás led udělal obrovskou službu a nastavil vám zrcadlo a je mnoho workshopů, kde to můžete zkusit bezpečně a pod vedením certifikovaných instruktorů. Věřím, že pak stejně jako já budete svůj život dělit na “před ledem” a “po ledu”. A vaše zkušenosti a prožitky budou nejspíše jiné, než ty moje, protože každý reaguje a pracuje se svou myslí jinak.

A led ani není nutný pro to, abyste naplno mohli pro léčbu a imunitu používat Wim Hofovu metodu.

“Cold shower a day keeps the doctor away,” říká Wim. :)

Pro neangličtináře – jedna studená sprcha denně a nepotřebujete doktora.

A je to tak jednoduché a tak obrovským způsobem přínosné, což dokazují desítky vědeckých výzkumů a testů toho, jaký vliv má metoda na organismus, imunitu, bolest, aktivitu mozku, hormonální nerovnováhu, krevní oběh a další přínosy pro tělo, že je to až neuvěřitelné.

Zkuste to, až na vás poleze rýma, vzpomeňte si, až vás rozbolí hlava nebo budete mít kocovinu. :)

Váš dech je spolehlivý nástroj, který máte vždy u sebe zdarma a může vám vždy pomoct.

Změníme svět :)

Zastavíme ne-smysl tohoto světa a vrátíme mu zpět původní smysl, opakoval v průběhu našich společných dní Wim a já říkám ANO.

Deprese, útlum, civilizační onemocnění, které vychází ze stylu života, které jsme si nesmyslně za poslední desetiletí osvojili, jsou jen důsledkem. Deprimovaní nešťastní lidé hledající spásu v krásných autech, velkých domech a vševědoucích mobilech.

Vytržení z přítomnosti, otroci vlastní mysli, kteří každou bolest řeší Paralenem a každé nepohodlí dalším a dalším vynálezem, který jen umocňuje lenost a setrvávání v zatuchlých krabicích našich komfortních zón. To jsme my, lidé 21.století.

Zapomněli jsme, že vše už máme.

Zaplavujeme planetu plasty, zamořujeme ji splodinami, zavíráme se v domech, celé dny sedíme, ládujeme do sebe chemii, cukr, alkohol, intoxikujeme svá těla i mysl.

Vychováváme děti k tomu, aby soutěžily, učily se letopočty, ale neučíme je, jak hledat moudrost uvnitř sebe sama. Ztratili jsme kontakt s přírodou a když náhodou někdo chce dělat věci přirozeně a v souladu s přírodou, je s posměchem označen za lesanu nebo biomatku.

Stalo se přirozeným trávit většinu času prací jen pro peníze místo radosti a naplnění. Místo soustředění se na svůj talent se soustředí většina populace na odměnu. A když někdo jako já říká, že to jde i jinak, že můžeme dělat to, co nás baví, žít život podle svých představ, přichází často odpor společnosti a výsměch.

Jsi tak naivní…

Kolikrát mi v tom dobrém boji za šťastný a naplněný život naší společnosti docházel dech a i přes stovky proměn, které jsem viděla v životech mých klientů jsem znovu a znovu narážela na odpor většiny k tomu, co je tak přirozené.

Být štastní. Dělat to, co nás baví. Žít v souladu s naší přirozeností. Poslouchat svou duši.

Ještě teď mám slzy v očích, když si vzpomenu na vizi, která se mi objevila v hlavě, když jsem si šla do pyrenejských kopců srovnat myšlenky, pocity a usadit prožitky.

Vizi žen i mužů, kteří svou vášeň a nadšení předávají dál. Mámy, učitelky, fyzioterapeuti, porodní asistentky, ženy, které učí další ženy pracovat se svým sebevědomím, pocity, sexualitou, rodinnými vztahy, přírodou, bylinkami, emocemi, zdravou stravou… stovky lidí, kteří bojují dobrý boj za šťastný svět.

Wim mi vrátil naději.

Naději proto, že by se o nás všech dalo říct, že jsme snílci, ale nejsme jediní. Každý má svou cestu, jak měnit svět a skrze Wima jsem uviděla takovou sílu a zápal, že mě to hladilo po duši.

Věřím, že Wim Hofova metoda naučí lidi znovu věřit sami sobě a obrovskému potenciálu lidské mysli a těla uzdravovat sebe sama jednoduchou metodou, která je pro všechny lidi dostupná zdarma a za všech okolností. Je to cesta k sobě, cesta zpět k přirozené lidské síle, zdraví a štěstí.

Je ledový muž plážovým podnikatelem? :D

Ve smyslu online podnikání a online marketingu ano. :) Jsem nadšená, že se jeho know-how a učení šíří v online světě právě tak, jak to učím v kurzu Podnikání z pláže. Měla jsem možnost si popovídat s Wimovým online marketérem a strategie e-mail marketingu, sociálních sítí, magnetů i online kurzů je ve své podstatě stejná.

Unikátní osobnost Wim Hofa a jeho metoda přivedla do jejich mailing listu už přes 600 tisíc lidí a na sociálních sítích se také pohybují ve statisících.

Wim má také silný expertní autentický příběh. K jeho metodě jej přivedla sebevražda jeho milované ženy a on zůstal sám se čtyřmi dětmi. Děti ho tenkrát udržely naživu a příroda mu navrátila sílu. Třicet let používal své techniky pro sebe a až s tím, jak se o něj začaly zajímat média a vědecké kruhy postupně objevili společně s lékaři a vědci přínos pro lidi v mnoha ohledech. A duševní choroba, která způsobila, že jeho žena skočila z osmého patra, jde dnes velmi dobře léčit právě metodou, kterou Wim objevil.

Právě díky online marketingu je v dnešní době opravdu možné důležité informace šířit světem obrovskou rychlostí a v případě Wima se růst nadšených následovníků jeho metody nabaluje doslova jako sněhová koule. :)

A co říct závěrem?

Rozhodně stojí za to si Wim Hofovu metodu vyzkoušet na svém vlastním těle a udělat si svůj názor. Nic za to nedáte a je možné, že podobně jako já získáte mnoho.

Just breathe. Prostě dýchej. :)

PS: Více úhlů pohledu na stejnou věc je vždycky fajn, a tak si můžete přečíst, jaké duchovní souvislosti vnímá v této metodě moje kamarádka a průvodkyně lidí po krajinách mysli Tereza Kramerová a jaké prožitky měla na této akci  – čtěte článek Wim Hof, led, slzy a drogy. :)

PS2: Pro dokreslení atmosféry sdílím ještě krátké video. :)

Stáňa Stiborová (Mrázková)
Žije svůj život naplno a plní si své sny, i ty nejšílenější, každý den. Před pár lety se rozhodla, že už nechce, aby jí dny protékaly mezi prsty jako písek v přesýpacích hodinách. Je žena, matka dvou dcer a jednoho syna, žena skvělého muže, expertka na online marketing a úspěšná podnikatelka. Stáňa je autorka online bestselleru Jak napsat eBook za 14 dní a knihy Podnikání z pláže. Inspiruje lidi, jak žít svobodně, radostně a naplno a učí je, jak využívat potenciál internetu a online marketingu k tomu, aby se mohli vydávat za svými sny a podnikat třeba z pláže. Více o Stáni najdete tady >>
Komentáře