Krásný hotelový resort, který má z jedné strany pláže omývané Indickým oceánem a z druhé jej chrání masiv Le Morne, který je ikonou ostrova Mauricius. Tisíce lidí tady přijíždí odpočívat, užívat si své dovolené nebo romantické líbánky.
Ráno co ráno se vyvalí u bazénu, odpoledne si zpříjemní vyjížďkou v lodi se skleněným dnem nebo šnorchlováním kolem korálového útesu a večer si pochutnají na výborném jídle v některé ze sedmi restaurací, které jsou součástí hotelového komplexu.
A do toho vidí dva podivné mladé lidi, kteří sice na recepci dali svůj oddací list, dostali díky tomu 30% honeymoon slevu a tváří se, že jsou na líbánkách (protože se nedávno vzali).
Ale místo toho ráno co ráno procházejí zahradami směrem k pláži obtěžkáni taškami plnými natáčecí techniky, světly a stativy a hledají ty nejkrásnější scény pro natáčení…
Ti dva podivní lidi jsme já a Jirka a v téhle krásné destinaci týden makáme na našem podnikání. :) Mrkněte na video ze zákulisí natáčení (2 minuty):
Po červnovém retreatu v Toskánsku s Jackem Canfieldem, jeho týmem a dalšími 30 úspěšnými podnikateli jsme se rozhodli, že je čas Podnikání z pláže vyslat do světa a přeložit do angličtiny.
Jack i další lidé nám opakovaně říkali, že to, co děláme, je skvělé, inspirativní a prostě to musí jít do světa. Lidé na to čekají a je čas, není proč to odkládat.
A tak jsme tady.
Natáčení samo o sobě je docela výzva a vyžaduje trénink a zkušenosti. Potřebujete kvalitní techniku, dobrý zvuk, světelné podmínky, vypracovaný poutavý projev…
Natáčení venku a poblíž pláže k tomu s sebou pak nese další výzvy, jako:
Najednou začnete slyšet každičký drobný zvuk a i když zrovna odpočíváte, na pozadí hodnotíte, jestli je zrovna dobré světlo a dalo by se natáčet. :D Mikrofon je naštěstí skvělá věc a s molitanovou krytkou většinu šumů vykryje a díky přenosným světlům máme dnes spoustu možností pro natáčení.
Když jsme natáčeli online kurz Podnikání z pláže v únoru 2015 na Bali, příroda nám dala pěkně zabrat. Neměli jsme tenkrát světla na dosvícení, a tak jsme mohli natáčet jen když bylo slunce za mraky a nebo těsně před západem slunce v podvečer.
Do toho nám okolo neustále projížděly motorky, když jsme postavili scénu, začali na vedlejší střeše zatloukat hřebíky, chvílemi jsme měli pocit, že se celé Bali spiklo proti nám. Člověk se hodinu přesunuje na místo natáčení, chystá scénu, sebe, texty… A pak tam dojdete a spustí se průtrž mračen.
Ale už tenkrát jsme to zvládli.
Teď už jsme o několik natočených kurzů (Podnikání z pláže, Plážová střední, Plážová přípravka) a mnoha dalších videí, které dáváme na blog a Facebook Podnikání z pláže zdarma, zkušenější a vybavenější.
A tak se z natáčení stala radost, kdy si se scénami můžeme hrát, dosvěcovat si je a navíc už jsem odnatáčela tolik videí, že většinu českých natočím na první pokus v dobrém „flow“.
Natáčet v mateřském jazyku pro mě byla na začátku v roce 2015 fakt výzva a nejednou jsem si to obrečela. Můj projev mi připadal strašný, nešlo mi to, zasekávala jsem se a nemohla jsem se na sebe dívat.
Prostě NE DOST DOBRÁ ve všech ohledech. Často to vypadalo takhle:
Než jsme se rozhodli kurz vytvořit, bavili jsme se o něm jednou s mým mužem a já jsem mu říkala: „Kurz udělám, ale nebudou v něm ŽÁDNÁ VIDEA! Já neumím natáčet!“
A můj muž se pousmál a koupil mi iPad, do kterého nainstaloval čtečku a jemně mě vmanipuloval do toho, abych s natáčením začala… :D
A tak jsem to zkoušela znovu a znovu a znovu a dnes už se v tom cítím fakt jistě.
Anglicky mluvit umím, rozumím všemu a domluvím se, když potřebuju, ale angličtinu mám kostrbatou a můj přízvuk rozhodně nepřipomíná rodilého mluvčího. Mám fakt spoustu nedokonalostí.
Texty nám přeložila naše plážová překladatelka Martina a i když jsem se bála, jak mi to půjde, zbytečně jsem se tím nestresovala a pustila jsem se do natáčení. První den to byl fakt děs. Chvílemi mi to připadalo, jako kdybych odříkavala jazykolamy, protože můj jazyk nebyl zvyklý na tolik anglické nálože najednou.
S každým dalším dnem mi to šlo ale lépe a lépe a cítila jsem se v tom jistěji a jistěji. Jasně, blbý přízvuk tam je. A ano, některá slova určitě vyslovuju blbě. No a co? Kdybych chtěla čekat na dokonalost, čekala bych nejspíš ještě hodně dlouho.
Našimi klienty pro anglické PZP budou převážně lidé z celé Evropy, často také ne-rodilí mluvčí, a tak věřím, že ne-rodilý přízvuk mi prominou, protože obsah fakt stojí za to a bude pro ně přínosný.
A já jsem vděčná, že jsem překonala svou další velkou komfortní zónu. Ještě před pár měsíci jsem tvrdila, že do anglické verze PZP nikdy nepůjdu, protože:
Nemám na to kapacitu, a tak jsem rozšířila tým o dvě ženy, které nám začaly ve velké míře pomáhat s projektem Podnikání z pláže. Neumím tak dobře anglicky, a tak je jedna z nich profi překladatelka. Nechtělo se mi. Jo, fakt se mi mooooc nechtělo, připadala jsem si použitě a lehce vyhořele. Ale to je námět na samostatný článek a jsem vděčná, že i tuto bariéru jsem překonala.
A jak se bude mít Podnikání z pláže ve světě? Věřím, že skvěle. Těším se na to!
Probudit se ráno a vědět, že od dnešního dne po celý zbytek života budu dělat jen to, co mě baví a naplňuje, to je odměna… Odměna za to, že několik měsíců nebo let důsledně den co den budujete a milujete svůj byznys.